Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Podobné usoudí příčině dělení setinami.
.
Indukcí dospějí konečně pravidlu pro násobení desetinných
čísel (že násobí jako čísla celá součinu oddělí tolik deset,
míst, kolik jich mají násobenec nasobitel dohromady.
Aby přešlo násobení postupuje takto: Je-li látky za
24 zač jsou 0’4 této látky? Žáci odpovídají otázkám: zač jsou
2 K), K), (16 K),
0'4 (0'4 iT).
Při dělení paměti rozlišovati jest měření rozdělování zvlášť
důrazně upozorniti, měřiti lze toliko čísla stejnojmenná ve
2 obsaženy jsou tolikráte jako dm, tedy 5kráte; toho
soudíme čísla desetinná: 0'4 tedy 0-4 obsaženy
jsou tolikráte jako 20.
Je-li plátna jsou 210 K
10 Ir, jest to, li, tedy jsou za
4 =-28 jsou proto Týž úkol řeší se
potom tak, nesoudí ceny cenu dm, nýbrž soudí se
z ceny cenu m.—
I zde vyjde užitých, příkladů, které počítají paměti
a nichž opakuje poznatek, totéž číslo násobeno číslem 2-,
3- lOkráte větším, dává součin 2-, lOkráte větší.
Při písemném dělení převede též dělenec dělitel nejnižší
jméno.
Dělení číslem desetinným. Toto převedení pochopí žáci snáze příkladech odvozených
z měření proto, děje názorně
26 347'8 7-4
267 3478 747
Násobením dělence dělitele deseti převede dělení desetinami
na dělení číslem celým. Seznají takto žáci, místo možno,
říci 0-4 0'4
2‘4 cena (0T to)
9'6 cena 0'4 m
Z příkladů obstrahuje pravidlo, násobí desetinami jako
jednotkami součinu oddělí místo desetinné.
S počátku nemyslili žáci ještě násobeni desetinami; přirozeným
usuzováním vypočítali napřed desetinu tuto násobili počtem desetin. Žáci soudí
z ceny cenu této cenu několika dm.
Potom násobí čísla desetinná desetinami (žáci seznají, ná
sobí počtem desetin -¡$násobencova), dále násobí setinami tisíci
nami, vždy předem čísla celá, potom čísla desetinná
