Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Potom násobí čísla desetinná desetinami (žáci seznají, ná
sobí počtem desetin -¡$násobencova), dále násobí setinami tisíci
nami, vždy předem čísla celá, potom čísla desetinná. Podobné usoudí příčině dělení setinami.
Při písemném dělení převede též dělenec dělitel nejnižší
jméno.
Při dělení paměti rozlišovati jest měření rozdělování zvlášť
důrazně upozorniti, měřiti lze toliko čísla stejnojmenná ve
2 obsaženy jsou tolikráte jako dm, tedy 5kráte; toho
soudíme čísla desetinná: 0'4 tedy 0-4 obsaženy
jsou tolikráte jako 20.—
I zde vyjde užitých, příkladů, které počítají paměti
a nichž opakuje poznatek, totéž číslo násobeno číslem 2-,
3- lOkráte větším, dává součin 2-, lOkráte větší. Toto převedení pochopí žáci snáze příkladech odvozených
z měření proto, děje názorně
26 347'8 7-4
267 3478 747
Násobením dělence dělitele deseti převede dělení desetinami
na dělení číslem celým. Žáci soudí
z ceny cenu této cenu několika dm.
.
Dělení číslem desetinným.
Aby přešlo násobení postupuje takto: Je-li látky za
24 zač jsou 0’4 této látky? Žáci odpovídají otázkám: zač jsou
2 K), K), (16 K),
0'4 (0'4 iT).
Indukcí dospějí konečně pravidlu pro násobení desetinných
čísel (že násobí jako čísla celá součinu oddělí tolik deset,
míst, kolik jich mají násobenec nasobitel dohromady.
S počátku nemyslili žáci ještě násobeni desetinami; přirozeným
usuzováním vypočítali napřed desetinu tuto násobili počtem desetin. Seznají takto žáci, místo možno,
říci 0-4 0'4
2‘4 cena (0T to)
9'6 cena 0'4 m
Z příkladů obstrahuje pravidlo, násobí desetinami jako
jednotkami součinu oddělí místo desetinné.
Je-li plátna jsou 210 K
10 Ir, jest to, li, tedy jsou za
4 =-28 jsou proto Týž úkol řeší se
potom tak, nesoudí ceny cenu dm, nýbrž soudí se
z ceny cenu m
