Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
století, tedy době, kdy za
vedeny byly početnic pro školy.
Když posledním desítiletí vlády císařovny Marie Teresie
založeno upraveno bylo Rakousku moderní školství, staly počty
povinným učebným předmětem všech školách stránce metho
dické byly velmi zdokonaleny.
Zvláštní bylo, vyučováno bylo vedle tehdejšího názoru, podle
něhož mají děti pro počty velice rozličné nadání, počtům jednotlivě
i tam, kde učilo ostatním předmětům hromadně. místo
o III III VI
32-845236 buď 32. století) numerace příliš velkých čísel přihlíženo více po
čítání čísly pojmenovanými, zlomky počaly znázorňovati délkami
a počalo pocítati paměti, což umožněno bylo zejména tím, žá
dáno, osvojili žáci aspoň malou násobilku. století pouhého mechanismu nevymanily, přece upuštěno bylo
(v 18.
Počítání liniích počátku 18.
Methodní kniha Felbigerova (vyd. století při odmocňování dvěma; teprve století později všiml
si jich Jiří Peuerbachu potom jeho žák lle Königsberku Bavořích
(zvaný Regiomontanus). 1619) Dr.
Vedle trojčlenky, kterou tehdejší počtáři proto velebili, byla
jak pro učitele tak pro žáky pohodlnou, užívalo dosti často počtu
řetězového, podle vynálezce (Hollanďana van Reesa) též Reesovým
pravidlem zvaného. 1585) nizozemský fysik Simon Stevin; vněm značena desetinná
tečka další místa označují číslicí psanou kroužku nahoře. Obecně však násle
dovalo počítání paměti počítání písemném. nebo 32. 1775 jazykem německým a
o dvě léta později jazykem českým) znamená utěšený obrat methodě
vyučovací vůbec. století vymizelo sice početnic,
avšak počítání lidovém ještě udrželo.
. 845, 236. Beyer není vynálezcem zlomků desetinných, jak některých spi
sech tvrdl; zlom vynalezeny byly nejspíše španělskými Araby, již užili
jich již 12.
Dr. Beyer psal př. tento počet jest přes svou důležitost někte
rých výpočtech praktického života stránce methodické pouhým
mechanismem.
Opíraje namnoze epochální oné doby nedoceněné do
škol neuvedené zásady Komenského, stanovil Felbiger druhé části
knihy methodní pro vyučování počtům velmi dobrá pravidla. Beyerem Frank
furtě První soustavné pojednání zlomcích desetinných vydal
(r. Ačkoliv počty do
19. století pravého zevrubného zpracování spisem: „Kunstrechnung
der zehnteiligen Brüche“, vydaným (r. Dr.
Původní psaní zlomků desetinných lišilo napisování nyněj
šího, které vzniklo druhé polovici 18.—
Pro methodiku početní jest důležito, došly zlomky desetinné
v 17
