Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
První závažnější
pokusy příčině staly filantropiím Desavskérn.
III.
. Počalo po-
znávati, není jediným -účelem vyučování početního, naučili se
žáci počítati, nýbrž tímto vyučováním též duševní mohutnosti,
zejména však soudnost cvičí.
Formální význam vyučování početního poznal ocenil náležitě
teprve Jan Jindřich Pestalozzi, jemuž jest navedení přesnému myšlení
věcí hlavní, počítání samo však věcí vedlejší.
Jeden učitelů filantropina praví, učiti můžeme sečítati a
odčítati již malé děti ořeších p.
Ačkoliv již Komenský nevšedním porozuměním žádal, všeliké
vyučování názoru vycházelo, přece neužívalo sklonku
18.
Busse, jeden pozdějších učitelů tohoto 1794 zaniklého filantro
pina, ¡znázornil čísla tečkami, seřazenými číselné obrazce stal se
tak vynálezcem těchto obrazců. aniž znaly čísel jisté
míry násobení dělení. Vliv Pestalozziho jeho stoupenců vývoj
methodšky početní.
Jádrem rozumového cvičení byly zv. Pro 100 1000 stanovil podobný názor
z teček seřazených desítkách stech. století při vyučování počtům žádného názoru.
Již koncem 1S. století patrná byla některých početnicích
snaha, přivésti žáky porozumění postupu početního. Ježto soudí, jasných
pojmů při vyučování doděláme nejlépe nejbezpečněji vyučováním
početním, žádá, povzneseny byly počty dosavadního podruž
ného stanoviska středu všelikého vyučování. Soudě správně, jsou dětem
milejší obrazce pohyblivé než pevné, navrhuje, obrazce teprve
při počítání seřaďovaly.
Roku 1795 vyšlo: „Naučení umění početnímu pro české škoíy
v zemích, díly“ dvě léta později vydal poděbradský učitel
V.. Dovednější žáci postoupili trojčlence, zlomkům,
poznali též počet úrokový, spolkový směšovací.—
V části speciální (Navedení pro vyučování počtech) uložen
bylo učitelům, vpravovali žákům správné pojmy početní, bezpečná
pravidla druhů početních hbitost užívání pravidel podle potřeby. vpraven byl dětem správný pojem jed
notek desítek, zhotoví skřínky přihrádkami; přihrádky jed
notek kladou nejmenší čtverečky zpravidla jednou tečkou označené
(neleží jich tam však nikdy více než přihrádce desítek umisťují
se větší čtverečky, zpravidla tečkami označené. Bílý: „Původní základové umění početnímu, pro pohodlí
venkovských učitelů sepsané 700 praktickými příklady vysvětlené“. proby (zkoušky), pak
zručnost počtech
