Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Tehdejší početnice nebyly sestaveny podle oborů číselných (po
čítání 10, 100, 1000 . Počítati tam něco
z paměti, nepomýšlel nikdo. století
značný pokrok. Nejstarší známá tištěná početnice
česká, sestavená podle Adama Riese, vydána byla prací nákladem
O ndřeje 1530 Norimberce (Nowé knížky wo
počtech) let později Praze. Počítání liniích udrželo 18. Početnice Riesovy měly počátku vedle číslic arab
ských též číslice římské, které však později již nevyskytují.
Počítání tehdejší bylo zcela mechanické; počalo definicí, uká
zalo se, kterak jest neb onu věc konati, udáno pravidlo, jemuž
musel žák věřiti, konečně řešeny podle pravidla příklady. zabývali učenci více vyššími iikoly početními
a přenechali úkoly nižší kněžím, učitelům písařům.
Nápadno jest, násobení dělení dvěma považováno bylo za
zvláštní početní výkon, jenž vyloučen byl násobení dělení.
—.
Riese žádá, učili žáci především násobilce nazpamět,
a bývá pokládán tvůrce násobilky. tomu druží ještě
okolnost, následkem války třicítileté byl nedostatek škol, učitelů
a zájmu pro pokrok.
I přes Čirý mechanismus jevil methodice početní 16. Jinou početnici, obsahující za
čátky počtův cifry liny, vydal Jiří Mikuláš Brněnský
v Praze (r.
Ve věku 17.
Než byly tištěné početnice, užívalo početnic psaných učiteli,
kněžími, úředníky obchodníky.), nýbrž podle výkonů početních tomto
pořádku: numerace (čítání), sečítání, odčítání, zdvojnásobení, půlení,
násobení dělení. Tito však do
podstaty počtů náležitě nevnikli jedinou jejich snahou bylo, při-
způsobiti počítání potřebám praktického života.
Tehdejší početnice neznamenají stránce methodické pokroku;
toliko zdvojnásobení půlení nebyla již zvláštní výkony početní
považována; mimo věnována byla větší pozornost nauce zlomcích
a stránce věcné.I
Sečítání odčítání bylo liniích pohodlné, násobení dělení
však zdlouhavé. počítání čísly celými následovalo počítání se
zlomky, jednotlivé druhy počtů občanských různé, často dosti za
jímavé úkoly namnoze rázu algebraického. Nelze se
tudíž diviti, žáci při tomto mechanismu učivo záhy zapomněli že
muselo býti každého roku znova probíráno. 1567).
Počítání perem, jest počítání číslicemi; učilo pouze na
školách vyšších. století.
Tento mechanismus udržel přes 200 let
