Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Bylo názorné počítání čísly, které konati mohl
i ten, kdo neuměl čisti psáti bylo výbornou průpravou pro po
čítání perem (ciframi).
Počítání liniích jest počítání linkované početní desce čita-
cími znaménky.
(Počítání liniích ciframi podle pravidel.)
Až 16. století.
Nejznamenitější jeho spis jest: Bechnung nach der lenge auff den
Linihen und Feder (počítání liniích perem).
Jeho početnicemi rozšířilo počítání číslicemi indicko-arabskými velice
rychle. Početními znaménky byly buď kaménky, dřevěné
kotouče nebo jiné věci; kladly buď linie (na každou nejvýše 4)
nebo mezi ně. Stal nejslavnějším methodikem počtů 16.
Nejproslavenějším učitelem počtů 14.
Na desce prováděti mohla numerace, sečítání, zdvojnásobení,
půlení, násobení dělení.
1 0
5000
10 0
500
100
50
10
5
1
Polož Přičti čin í
•
-----* -------------
9
•
•
* •
• m
m m
Obr. 3. znázornění principu této desky vyzna
čeno jest obr. století omezovalo vyučování počtům školách
listovních čtyři základní druhy početní; nim přidružila někdy
trojčlenka; jako samostatný předmět pěstovala arithmetika toliko
na universitách některých vyšších školách. věku nabyl
tak zvučného jména, správnost některého počtu dokládala vý
rokem „podle Adama Biese“. století byl Adam Riese
(narozen 1492 Bavorsku), jenž jako báňský úředník Annabergu
(v Sasku) vedle svého úředního povolání vydržoval soukromou školu. Počty 16. sečítání čísel 6257| 3619-|.
Počítací deska měla linie svislé vodorovné; vodorovné značily
jednotlivé řády soustavy dekadické (10, 100, 1000) mezery mezi nimi
pětky (5, 50, 500).
. 17.—
II. 18
