Stručná methodika počtů

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...

Vydal: Neurčeno Autor: Karel Domin

Strana 6 z 127

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
počtech starých Indů setkáváme netoliko čtyřmi základními výkony po­ četními, nýbrž též rozmanitými úkoly oboru počtů občanských a algebry. Y obecné užívání přišly číslice arabské pozdějších stoletích v Itálii vyskytují již 11. Když počal druhé polovici středověku obchod průmysl zvelebovati, jevila potřeba lepšího vzdělání početního. století usazovali některých větších městech muži jako notáři zakládali soukromé školy, nichž vyučovali zejména písem­ nostem počtům zpravidla lépe než většina tehdejších málo vzděla­ ných učitelů. Největší zásluhou starých Indů jest, vynalezli arithmetiku po- siční; nich pocházejí též číslice arabské. století bylo počítání abaku soustavou indicko-arabskou j úplně potlačeno. Zvláštní zálibu měli úkolech algebraických; četné úkoly našich učebnic pocházejí nich (výpočet skoků psa honícího zajíce, úkoly naplňování vy­ prazdňování nádrží vodou přitékající nebo odtékající rourami j. století označení letopočtů, tedy pří­ padech, kterých později užíváno bylo číslic římských. Ye 14. Tito notáři sepisovali často početnice buď potřebě vyučovací nebo pro samouky, počátku jazykem latinským; později překládány byly jazyk mateřský. století, Francii Německu vy­ skytují tam 12. . Nejslavnější arabský počtář Abdullah Mohamed ben Musa učil svých spisech numeraci (napisování čísel číslicemi arabskými) a mechanickému počítání, jemuž středověku podle latinisovaného jména rodiště ben Musy říkalo Algorithmus. Soustavu dekadickou číslice arabské přijali Indů především Arabové, kteří přenesli století Španěl, odkud později rozšířily celém vzdělaném světě, číslice nyní užívané zovou se podle původcův rozšiřovatelů číslicemi indoarabslvými nebo prostě arabskými.). Ježto bylo počítání číslicemi římskými těžkopádné, tížívalo při počítání často různých pomůcek, jako př.— čovaly původně jednotky; nim přibrána byla ještě ozna­ čení míst prázdných. Zářezy_opatřená vrubovka délce rozpůlila; jednu polovici nechal věřitel, druhou dostal dlužník. Toto označování čísel jest vynálezem Indův, nichž bylo po- čtářství velice vyvinuto stalo majetkem celého národa. vrubovky, zvláštního prkénka (pravítka), něhož vřezávaly se- při účto­ váni vroubky. Indové zabývali vlastními čísly více než Egypťané Šekové, již pěsto­ vali spíše měřictví. Na západě zápasil dlouho algorithmus počítáním abaku; 1 teprve 16