Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Řekové Římané užívali zvláštní početní desky, abakus zvané.
Byla deska pískem (nebo prachem) pokrytá, níž kreslily
figury, nebo byla přímkami rozdělena sloupce, nichž kladly
kaménky, početní penízky nebo jiné předměty. Značky pro 100 1000 považují začáteční písmena slov
centům ille; značka pro jest prý polovicí značky pro 100 (původně
psalo tahem svislým jeho koncům připojenými dvěma tahy vodo
rovnými). znázorněn jest římský
sloupcový abakus státníka Boethia (500 Kr. obr. 2. obrazci označen jest rok nastoupení vlády císaře
Františka Josefa potom číslo 246351.
Rozeznávati dvojí hodnotu každé číslice stalo podnětem
k zavedení nynějšího označování čísel devíti číslicemi, jimiž ozna-
.
Ti, již užívali při počítání abaku, nazývali abacisté rozdíl
od algorithmistů, již užívali číslic arabských.
Jest patrno, učiněn byl tímto označováním čísel přechod ku
posičním psaní čísel, při němž přihlíží každé Číslice jak hod
notě číselné tak hodnotě řádové (místní). Každý sloupec
znamenal jiný druh jednotek.
Y obr. znázorněn jest podle principu sloupcového abaku
rok narození Komenského (1592).
- gtro-
0 1
,
I III III
II III '
tisíce sta desítky jednotky
• «
• •
• ®
• •
•
Obr.
Abaku užívalo nejčastěji označení čísel. Obr.), jímž označovala se
čísla již soustavě desítkové číslicemi římskými, napsanými strany
pravé levé. Užívalo mimo kovových abaků se
zářezy, nichž pošinovaly knoflíky. Těmito abaky znázorněna jest
základní myšlenka nynějších počitadel knoflíkových ruských.
O původu číslic římských jest domněnka, jsou napodobením růz
ných poloh prstů ce; číslice IIII značití mají prsty, číslice V
jest prý obrazem ruky, při níž jsou prsty těsně vedle sebe palec držen
stranou, považuje buď dvojnásobnou nebo obraz dvou křížem
držených rukou.Římané měli celkem značek pro čísla: M;
k označeni většícli čísel sloužily zvláštní značky; tak znamenala vodo
rovná značka nad číslici tisíce 5000), svislé čáry vedle číslice
a současně vodorovná čára nad značily statisíce (|V| 500.000)
