Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
000 (poukáže délky tratí při jízdě po
dráze).
Početní výkony oboru čísel větších než 1000 proti počítání
v oboru 1000 neposkytují nic zvláštního. Následuje cvičení napisování a
ve vyslovování., 12krát
48 d.
Ku předvedení desetitisíců hodí kilometr; 1000 m
plyne: lim 10. znázornění těchto větších čísel užiti lze tabulky (viz str. Tak obdrželo
by řečeným usuzováním, obsaženy jsou 3kráte mělo
by odečísti 96, což učiniti uelze.
42 počátku volí případy, nichž obdrží usu-
0 zováním správný podíl; později počítají příklady,
kde jest takto stanovený podíl nesprávný.
Zde záleží nesnáze usuzování tom, žáci ne
znají násobků dělitele.
6. Postup
ným cvičením nabudou žáci potřebné zručnosti voliti usuzování
v případech, kde jest děliteli místě jednotek nebo číslo větší
(místo vzíti jest 30).
Rozšíření číselného oboru přes 1000 opříti lze vhodně míry
délkové jejich rozdělení, zejména rozdělení =
100 1000 mm). Při tom cvičí rozeznávání místních hodnot;
jsou-li jednotkami, čím jsou cm, které místo píší se
desítky, sta, tisíce? Je-li několik tisíců proměněné mm), na
kterém místě stojí číslice tisíců (4). Proto jest třeba navěsti žáky, kterak sta
noví se, kolikráte jest dělitel příslušné části dělence obsažen. Počítajíce paměti, proměňují žáci předem
cm, potom dm, dále cm)i konečně též spojené
s měrami nižšími. Rozšíření číselného oboru přes 1000. Žáci vedeni buďte po
znání, jest třeba některých případech podíl zmenšiti. Při písemném dělení následují případy dě-
0 lení jinými čísly dvojcifernými, př., odečtou, d.
84 tomto případě dělilo se__12 jako číslem jedno-
84 ciferným. Soudí
se, obsaženo jest asi tolikráte, jako obsaženo
882 (větší část 21) (větší části 88), nebo jako
^_____________2 (při tom uplatňuje poučka, může dě-
42 lenec dělitel týmž číslem děliti). d. Dbáti jest toho, postupem
.Při písemném dělení soudí příkladě 564 12, podobně jako
v analogických případech dělení dělitelem jednociferným, tedy takto:
500 nelze dílů rozložití, obdržela sta;
564 proto promění desítky; d. 8
ve Čtvrté početnici), níž prava levu označeny jsou řády vždy
3 řády tvoří třídu
