Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Potom měří desítkami (20, 40, 50) a
podobně měří 100 sty. Zde mohlo indukcí vy-
voditi, podíl nemění, dělí-li dělenec dělitel týmž číslem.
Při dělení desítkami dělí předem deseti (to naznačí od
dělením jednotek dělenci děliteli) potom číslem základním,
udávajícím počet jednotek.
Při písem ném dělení deseti a. ně
kolika příkladů abstrahuje pravidlo.
Jako přechod dělení číslem vojcifern cvi-
čiti jest předem dělení 10, potom desítkami.—
všechny desítky, nýbrž jenom desítka zbude; kromě této desítky
rozděliti jest ještě jednotek, celkem tedy d. příkladech seznají žáci, při dělení
deseti možno jednotky dělitele odloučiti, obdržel podíl.
Třetí početnice omezuje toliko dělení paměti číslem a
12 proto, žákům násobky těchto čísel jsou známy.
Při rozdělován desítek set deseti vycházíme též násobků
10 soudíme nich (lOkrát 30; 3).
. příkladech
poznají žáci, obdrží podíl právě tolik jednotek, kolik desítek
bylo rozděleno, při dělení set, obdrží tolik desítek, kolik set
bylo děleno.
Obtížnější jest rozdělován několika desítkam zde vyjiti
jest užitého příkladu probrati jej názorně. rozděliti jest 20
žebrákům rovným dílem; kolik dostane každý? Žebráky mysleme
si rozděleny páry, obdržíme párů; kterou část dostane
každý pár (j5) kolik toho dostane každý žebrák (§)? Žáci seznali,
že dělilo napřed 10, potom tedy jest polovičkou jq. Při číslech
desítkových jsou oddělené jednotky při číslech ostatních tvoří zbytek.
Měření rozdělování číslem dvojciferným.desítkam postupuje po
dobně jako při dělení paměti.
Na příkladech, druhu 432 soudí se, sta nelze
432 dílů rozložití, obdržela sta, proto proměn
42 ňují desítky; ježto nelze dílů tak
“ ]7> rozděliti, obdržely pouze desítky, rozdělí na
■^2 dílů pouze zbývající desítce přičtou jed.,
~ čímž obdrží jednotek; j. Později dělí čísla obsahující sta desítky (jj ze
140 14).
Při měření číslem paměti počítají předem násobky deseti
(1, 12, 24krát 10) vyšetří potom, kolikráte jest 10
v každém nich obsaženo. příslušných
násobků soudí podíl při měření rozdělování předem paměti. Dále cvičí rozdělování stem. Žáci seznají, při dělení deseti stá
vají set desítky desítek jednotky, tedy každá číslice
posune místo právo
