Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Měření rozdělování číslem dvojciferným.
Jako přechod dělení číslem vojcifern cvi-
čiti jest předem dělení 10, potom desítkami. příslušných
násobků soudí podíl při měření rozdělování předem paměti.
Třetí početnice omezuje toliko dělení paměti číslem a
12 proto, žákům násobky těchto čísel jsou známy.
Při dělení desítkami dělí předem deseti (to naznačí od
dělením jednotek dělenci děliteli) potom číslem základním,
udávajícím počet jednotek. Dále cvičí rozdělování stem.
. příkladech seznají žáci, při dělení
deseti možno jednotky dělitele odloučiti, obdržel podíl. ně
kolika příkladů abstrahuje pravidlo.
Při rozdělován desítek set deseti vycházíme též násobků
10 soudíme nich (lOkrát 30; 3). příkladech
poznají žáci, obdrží podíl právě tolik jednotek, kolik desítek
bylo rozděleno, při dělení set, obdrží tolik desítek, kolik set
bylo děleno.,
~ čímž obdrží jednotek; j. Při číslech
desítkových jsou oddělené jednotky při číslech ostatních tvoří zbytek. rozděliti jest 20
žebrákům rovným dílem; kolik dostane každý? Žebráky mysleme
si rozděleny páry, obdržíme párů; kterou část dostane
každý pár (j5) kolik toho dostane každý žebrák (§)? Žáci seznali,
že dělilo napřed 10, potom tedy jest polovičkou jq. Potom měří desítkami (20, 40, 50) a
podobně měří 100 sty. Žáci seznají, při dělení deseti stá
vají set desítky desítek jednotky, tedy každá číslice
posune místo právo.—
všechny desítky, nýbrž jenom desítka zbude; kromě této desítky
rozděliti jest ještě jednotek, celkem tedy d. Později dělí čísla obsahující sta desítky (jj ze
140 14). Zde mohlo indukcí vy-
voditi, podíl nemění, dělí-li dělenec dělitel týmž číslem.
Při písem ném dělení deseti a.
Na příkladech, druhu 432 soudí se, sta nelze
432 dílů rozložití, obdržela sta, proto proměn
42 ňují desítky; ježto nelze dílů tak
“ ]7> rozděliti, obdržely pouze desítky, rozdělí na
■^2 dílů pouze zbývající desítce přičtou jed.
Při měření číslem paměti počítají předem násobky deseti
(1, 12, 24krát 10) vyšetří potom, kolikráte jest 10
v každém nich obsaženo.
Obtížnější jest rozdělován několika desítkam zde vyjiti
jest užitého příkladu probrati jej názorně.desítkam postupuje po
dobně jako při dělení paměti
