Stručná methodika počtů

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...

Vydal: Neurčeno Autor: Karel Domin

Strana 88 z 127

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Při číslech desítkových jsou oddělené jednotky při číslech ostatních tvoří zbytek. Potom měří desítkami (20, 40, 50) a podobně měří 100 sty. Dále cvičí rozdělování stem. Později dělí čísla obsahující sta desítky (jj ze 140 14). ně­ kolika příkladů abstrahuje pravidlo. Měření rozdělování číslem dvojciferným. Žáci seznají, při dělení deseti stá­ vají set desítky desítek jednotky, tedy každá číslice posune místo právo. Při rozdělován desítek set deseti vycházíme též násobků 10 soudíme nich (lOkrát 30; 3). . příslušných násobků soudí podíl při měření rozdělování předem paměti., ~ čímž obdrží jednotek; j. Jako přechod dělení číslem vojcifern cvi- čiti jest předem dělení 10, potom desítkami. Obtížnější jest rozdělován několika desítkam zde vyjiti jest užitého příkladu probrati jej názorně. Při měření číslem paměti počítají předem násobky deseti (1, 12, 24krát 10) vyšetří potom, kolikráte jest 10 v každém nich obsaženo. Zde mohlo indukcí vy- voditi, podíl nemění, dělí-li dělenec dělitel týmž číslem. příkladech poznají žáci, obdrží podíl právě tolik jednotek, kolik desítek bylo rozděleno, při dělení set, obdrží tolik desítek, kolik set bylo děleno.desítkam postupuje po­ dobně jako při dělení paměti. Při dělení desítkami dělí předem deseti (to naznačí od­ dělením jednotek dělenci děliteli) potom číslem základním, udávajícím počet jednotek. Na příkladech, druhu 432 soudí se, sta nelze 432 dílů rozložití, obdržela sta, proto proměn 42 ňují desítky; ježto nelze dílů tak “ ]7> rozděliti, obdržely pouze desítky, rozdělí na ■^2 dílů pouze zbývající desítce přičtou jed. Třetí početnice omezuje toliko dělení paměti číslem a 12 proto, žákům násobky těchto čísel jsou známy. příkladech seznají žáci, při dělení deseti možno jednotky dělitele odloučiti, obdržel podíl.— všechny desítky, nýbrž jenom desítka zbude; kromě této desítky rozděliti jest ještě jednotek, celkem tedy d. rozděliti jest 20 žebrákům rovným dílem; kolik dostane každý? Žebráky mysleme si rozděleny páry, obdržíme párů; kterou část dostane každý pár (j5) kolik toho dostane každý žebrák (§)? Žáci seznali, že dělilo napřed 10, potom tedy jest polovičkou jq. Při písem ném dělení deseti a