Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Při počítání, zejména
však pro stanovení místních hodnot jednotlivých číslic podílu, do
poručuje postupovati jako při rozdělování. při němž postupuje obdobně jako při řešení úkolu
8 měření odvozeného, soudí však, ořechů
4 d. Další postup jest znám.) jest ořechů d. desítek bylo již měřeno, proto od
60 odečteme; zbude které jest jéště třemi měřiti:
3 3krát obsaženy; tyto napíšeme dvěma desítkám d.
Ježto při písemném dělení nehledí tomu, je-li měření
nebo rozdělování, děje písemné dělení, jež nastupuje náležitém
usouzení, vždy číslech nepojmenovaných.—
TJkol měření: tužka kolik tužek koupiti lze za
69 posouzení řeší úkol napřed paměti.
Při písem ném dělení jest postup obdobný jako při
58 dělení paměti.
~ Žáci seznají, polovička desítek nedá počtem
desítek udati; vedeni jsou tomu, vy-
počítati může, jsou d. Při písemném řešení
napíše vedle nich mezi obě napíše jako značka dělení.
d.
Pro objasnění písemného dělení plynoucího ústního rozdělování
voliti lze příklad: Karel Václav dostali -Štědrý večer dohromady
84 ořechy, kolik dostal každý, dostali-li oba stejně? Když vypočítán
byl úkol paměti, přistoupí počítání písemnému,
84 oř.
Když bylo takto několik příkladů počítáno, přistoupí vy
tčení zkrácené formy napisování.; jsou Nerozdělily tedy
.
4 Potom vyloží příslušné pojmy: dělenec, jako
číslo, které rozděluje, dělitel, jako číslo, kterým
se dělí, podíl, jako výsledek. Předem počítají příklady, nichž jest
4 podíl dvojciferný (na př.
g můžeme říci 60. Podobně postupuje pří
kladech, kde jest zbytek, též při rozdělování. 20kráte obsaženy; místo
g napíšeme desítky; píše místo desítek
t (označí d). 2), potom příklady po-
Jg dílem trojmístným (jako 944 posléze příkladj^ nichž
jest první (částečný) dělenec dvojmístný (jako 432 6).) d. Žáci pozorují, Číslo Vychá-
69 zejíce měření paměti, pravíme, počali jsme
6 měřiti desítky; totéž učiníme zde; Místo d.
M ěření rozdělován přechodem jin ých řádů.
Počítajíce paměti seznáme, počet desítek není ná
sobkem míry; proto jde nejblíže nižšímu násobku; rozloží se
78 18
