Stručná methodika počtů

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...

Vydal: Neurčeno Autor: Karel Domin

Strana 87 z 127

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
d. Počítajíce paměti seznáme, počet desítek není ná­ sobkem míry; proto jde nejblíže nižšímu násobku; rozloží se 78 18. Při počítání, zejména však pro stanovení místních hodnot jednotlivých číslic podílu, do­ poručuje postupovati jako při rozdělování. desítek bylo již měřeno, proto od 60 odečteme; zbude které jest jéště třemi měřiti: 3 3krát obsaženy; tyto napíšeme dvěma desítkám d. 2), potom příklady po- Jg dílem trojmístným (jako 944 posléze příkladj^ nichž jest první (částečný) dělenec dvojmístný (jako 432 6). Při písem ném dělení jest postup obdobný jako při 58 dělení paměti. Předem počítají příklady, nichž jest 4 podíl dvojciferný (na př. Podobně postupuje pří­ kladech, kde jest zbytek, též při rozdělování. ~ Žáci seznají, polovička desítek nedá počtem desítek udati; vedeni jsou tomu, vy- počítati může, jsou d. Žáci pozorují, Číslo Vychá- 69 zejíce měření paměti, pravíme, počali jsme 6 měřiti desítky; totéž učiníme zde; Místo d. g můžeme říci 60.— TJkol měření: tužka kolik tužek koupiti lze za 69 posouzení řeší úkol napřed paměti. 20kráte obsaženy; místo g napíšeme desítky; píše místo desítek t (označí d). Pro objasnění písemného dělení plynoucího ústního rozdělování voliti lze příklad: Karel Václav dostali -Štědrý večer dohromady 84 ořechy, kolik dostal každý, dostali-li oba stejně? Když vypočítán byl úkol paměti, přistoupí počítání písemnému, 84 oř. při němž postupuje obdobně jako při řešení úkolu 8 měření odvozeného, soudí však, ořechů 4 d. Když bylo takto několik příkladů počítáno, přistoupí vy­ tčení zkrácené formy napisování. M ěření rozdělován přechodem jin ých řádů.; jsou Nerozdělily tedy .) d. 4 Potom vyloží příslušné pojmy: dělenec, jako číslo, které rozděluje, dělitel, jako číslo, kterým se dělí, podíl, jako výsledek. Ježto při písemném dělení nehledí tomu, je-li měření nebo rozdělování, děje písemné dělení, jež nastupuje náležitém usouzení, vždy číslech nepojmenovaných.) jest ořechů d. Další postup jest znám. Při písemném řešení napíše vedle nich mezi obě napíše jako značka dělení