Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
) d. Při počítání, zejména
však pro stanovení místních hodnot jednotlivých číslic podílu, do
poručuje postupovati jako při rozdělování. desítek bylo již měřeno, proto od
60 odečteme; zbude které jest jéště třemi měřiti:
3 3krát obsaženy; tyto napíšeme dvěma desítkám d. 20kráte obsaženy; místo
g napíšeme desítky; píše místo desítek
t (označí d).
~ Žáci seznají, polovička desítek nedá počtem
desítek udati; vedeni jsou tomu, vy-
počítati může, jsou d. Předem počítají příklady, nichž jest
4 podíl dvojciferný (na př.
4 Potom vyloží příslušné pojmy: dělenec, jako
číslo, které rozděluje, dělitel, jako číslo, kterým
se dělí, podíl, jako výsledek.
M ěření rozdělován přechodem jin ých řádů.
Když bylo takto několik příkladů počítáno, přistoupí vy
tčení zkrácené formy napisování.; jsou Nerozdělily tedy
. Podobně postupuje pří
kladech, kde jest zbytek, též při rozdělování.
d. Při písemném řešení
napíše vedle nich mezi obě napíše jako značka dělení.
Při písem ném dělení jest postup obdobný jako při
58 dělení paměti. 2), potom příklady po-
Jg dílem trojmístným (jako 944 posléze příkladj^ nichž
jest první (částečný) dělenec dvojmístný (jako 432 6).) jest ořechů d.
g můžeme říci 60.
Počítajíce paměti seznáme, počet desítek není ná
sobkem míry; proto jde nejblíže nižšímu násobku; rozloží se
78 18. při němž postupuje obdobně jako při řešení úkolu
8 měření odvozeného, soudí však, ořechů
4 d.—
TJkol měření: tužka kolik tužek koupiti lze za
69 posouzení řeší úkol napřed paměti.
Ježto při písemném dělení nehledí tomu, je-li měření
nebo rozdělování, děje písemné dělení, jež nastupuje náležitém
usouzení, vždy číslech nepojmenovaných.
Pro objasnění písemného dělení plynoucího ústního rozdělování
voliti lze příklad: Karel Václav dostali -Štědrý večer dohromady
84 ořechy, kolik dostal každý, dostali-li oba stejně? Když vypočítán
byl úkol paměti, přistoupí počítání písemnému,
84 oř. Žáci pozorují, Číslo Vychá-
69 zejíce měření paměti, pravíme, počali jsme
6 měřiti desítky; totéž učiníme zde; Místo d. Další postup jest znám
