Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
—
mimo řadu.
Žáci seznají, obsaženy jsou 4kráte, 80ti 40kráte, 800
400kráte posuzují souvislost těchto podílů (40 lOkráte 400 =
100 4).
Pro cvičení měření rozdělování číselném oboru tisíce
může učitel napsati tabuli násobky čísel základních, pod ná
sobky desítek pod tyto násobky set ovšem jen potud, pokud ne
přesahují 1000.
Dělení písemné. počítají žáci zřením
k otázce: 2kráte kolik jest 18.
Předem měří dělitelem (měřitelem měrou) jednociferným jeho
násobky potom čísla, nichž dělitel beze zbytku obsažen není. Násobky na
píší žáci usuzují, které číslo jest 2kráte vzíti, obdržely 4,
6 děje vzestupně, sestupně mimo řadu.
Na příkladě (třeba: stuhy jsou kolik jest m)
objasní pojem rozdělování. vy-
poěítati kolikráte jsou obsaženy, poznají, není dvojicí
(číslem dvojkovým) odpovědí otázce, nejblíže nižší dvojicí jest
16.
Počítají dále paměti příklady měření rozdělování, při nichž
obdrží podílu desítky jednotky konečně příklady, při nichž
má podíl sta, desítky jednotky.
2 10,' 12, 14, 16, 18, 20,
2 20, 40, 60, 80, 100, 120, 140, 160, 180, 200,
2 200, 400r 600, 800, 1000. obsaženy jsou 8kráte; obsaženy jsou též 8kráte,
avšak zbude.'
Podobně postupuje při rozdělování, tím rozdílem, ne
počítá př. Žáci usuzují: jsou-li m
jest jest li. zvláštním příkladě opakuje pojem měření též
pojem „obsaženo“ způsobem udaným při měření rozdělování oboru 100.
Přípravou pro rozdělování jest zase násobení násobky všech
čísel základních 10) týmž číslem (třeba 2). Zde
všimnouti musí žáci násobku nejblíže nižšího.
V příkladech, kde obdrží podíl větší než 100, rozloží oby
čejně dělenec sta desítky.
Pro usuzování jest nutno rozeznávati příklady měření od
příkladů rozdělování; očítán samo jest však-v obou případech
ste né. případech těch dělenec rozkládá.
. Pojem „zbytek“, již dříve předvedený, zde častěji
opakuje; žáci mohou některé příklady paměti počítané napsafci tak,
jako píše druhém školním roce (zb. kolikráte jsou obsaženy, nýbrž počítá 80. 1)]. Má-li př. 840 800 400, 20,
2 840 420)
