Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Odčítání písemné. 26).
Většina methodiků považuje odčítání odčítáním snazší, po
čítá předem zbytek teprve později též rozdíl (odčítání přičítáním).
Při písemném počítání usuzuje takto
4 ;
6 rozdíl 23.
O dčítání přičítáním jest vlastně doplnění menšitele menšenec.
Postup vyučovací při odčítání písemném jest analogický po
stupem při sečítání písemném.
Jest dvojí způsob odčítání, odčítání odčítáním odčítání
přičítáním.
.
Když byl tento postup příkladech objasněn nacvičen, se
znají žáci výhody sečítání písemného, zejména případech, kde dáno
jest více sčítanců. Ježto
jest při obou postupech výsledek týž, jest stejno, kterého postupu při
písemném odčítání užívá.
Při této příležitosti seznámiti jest žáky pojmy součet, sčí
tance objasniti, součet tak velký jako všecky sčítance dohro
mady.
O dčítání odčítáním odpovídá při počítání paměti postup, při
němž menšence menšitel ubírá (87 27,
27 23). Podati definici sečítání jest zbytečno, žáci náležitě nepo
rozuměli škoda času mechanickému jejímu nacvičení potřebného.—
Mezi příklady, kde jeví přechod vyšších řádů, voliti jest
i příklady, kterých obdrží právě 100 (jako př. Žáci upozorní se, kterak jest menšitel pod menšenec na-
psati, před menšitel napíše znaménko pro odčítání (—).
Jiní methodikové soudí však (viz Třetí početnici Kraus-Habernala),
že jest odčítání přičítáním pro praktický život výhodnější, začínají
odčítati stanovením rozdílu.
Dalším cvičením seznají žáci, lze při sečítání počítati shora,
zdola jiným pořadem sčítanců součet nemění.
K vypočítání rozdílu mohl dáti příklad: Jan měl k,
František kolik měl Jan více než František? paměti po
čítalo se: h;
64 ;
84 tudíž
64 h. zde vyjde odčítání paměti;
na příkladech předem ústně počítaných objasní podstata odčítání
písemného.
Tomuto dvojímu postupu odpovídá dvoje pojmenování výsledku
(zbytek při odčítání odčítáním rozd při odčítání sečítáním)
