Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
. počátku školního roku jest třídě (na škole
vícetřídní) opakovati cvičiti učivo dřívější; zejména dbáti jest při
tom mincí, měr vah, jichž bude později třeba znázornění při
rozšíření číselného oboru 1000. Proto nabýti mají tomto
číselném oboru žáci škol ménětřídních potřebné zručnosti.
5.
Y ýchodištěm při rozšířen číselného oboru 1000 buďte
vztahy: dm, cm, 100 též: 10
desetih. žáci, je
tabule dlouhá, jest 200 cm.
Počítati tomto číselném oboru jest především úkolem třetího
školního roku. Čtyři základní výkony početní čísly většími než 100..
I ěření bráti podle názorů těchto methodiků postupem
obráceným.
Znázornění násobků dvěma jest přehlednější než znázornění ná
sobků dvou; vyskytují vždy pouze dvě dvojky, trojky .
vyvodí pojem „obsaženo“ zcela jisto. Pojem obsaženo možno při
počítání vynechati; zastupuje dobře pouhé „jest“ nebo „jsou“., proto, každý
pojem (2krát, 3krát d. znázor-
.) abstrahuje případů, kdežto při násob
cích dvou vyskytuje pojem dvakrát pouze jednou. Pro žáka, jenž náležitě propracoval
číselný obor 100, není řečené rozšíření nesnadné.—
= 2kráte
Tento postup odůvodňují psychologicky takto: Při násobcích
dvěma, třemi deseti pochopí žáci, znamená 2krát, 3krát .
K označení čísel tohoto oboru možno užiti zvláštního znázornění,
jak vytčeno Třetí početnici Kraus-Habernalově str. Proti tomu vysky
tuje řadě 9krát devět dvojic, které žák najednou pojmouti ne
může, třeba řadu opříti řadu pamětně snazší.
lOkrát lépe, než při násobcích dvou, tří d. Přeměnou nebo seznají žáci jednot
livá sta. desítky,
které učili žáci již při sečítání celek sloučiti.
Proti postupu zde vytčenému postup při násobilce našich
početnicích přednost, snadno násobku předcházejícího vyvodí
následný; 14, tedy 16.
I dělení (rozdělování) jest potom snadné, třeba toliko řady
2 převrátiti.
Y praktickém životě počítá dělník, rolník, řemeslník malý obchod
ník téměř výlučně číselném oboru 1000. Tak seznají př. řady 4
3 v
4 v
5 10
a d. tomto
číselném oboru druží počítání paměti též počítání písemné. Počítají předem plná sta. 100 li
