Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
kul.
Ježto počítá nižším stupni (pokud jde totiž vyvození
pouček) pouze čísly pojmenovanými, sluší dbáti toho, při měření
jest dělenec dělitel stejnojmenný, kdežto při rozdělování jest dělitel
bezejmenný (právě tak jako nasobitel při násobení). vzíti 3kráte,
2 kuličky obsaženy jsou kul.
Když předvedena byla celá násobilka rozumově byla částech
nacvičena, jest nutno stále vraceti opakovati. tolikráte, kolikráte možno
z jab.
Z tohoto důvodu probírají nyní třídě toliko případy měření
a rozdělování beze zbytku. jako kul. vzíti). třikráte.; žáci praví: kul. kul. příkladu 2krát kul.
Z úkolu kul. knihovně jest mnoho knih, makovici mnoho
máků; knihovna obsahuje mnoho knih, makovice mnoho máků.
6 9)., potom kul. obsaženy jsou 3kráte (slovo obsaženy může při po
čítání vynechati).
Aby žákům pouhým zvukem vybavil ihned součin 42,
jest nezbytno násobilku stále (po léta) cvičiti, při čemž sluší bráti
zvláštní zřetel násobkům, které žáci snadno zapomínají (na př. možno kul. toho
2 kul. vzíti? Odsunuje po
. kul.)
Poučky měření vyvoditi lze též základě postupného odčítání
téhož čísla jablka obsažena jsou 15jab.
Poněvadž poučky „4krát obsaženy jsou 8
čtyřikráte“ jsou tak úzce spojeny jako články řetězu, připojiti jest ke
každé nacvičené řadě násobilky příslušnou řadu dělení, ovšem jen pří
pady dělení beze zbytků. Při tom sluší vyložiti
pojem „obsaženo“. jsou kul., vyvodí kul. jab.
Základem dělení smyslu měření rozdělování jest násobilka,
nebo určitěji řečeno rozklad součinu činitele. Kolikráte můžeme kul. plyne =
2 kul. =
3 kul. kul.
Kterak vyvoditi jest poučky měření naznačeno buď úkolu:
Kolikráte jsou obsaženy? kolik dvojek lze rozložití, ukáže
se věcech, počitadle posléze abstrakcí číslech nepojmeno
vaných. Proto připojují se
příklady měření dvěma příkladům násobení dvou příklady
na rozdělování dvěma příkladům násobení dvěma. Příslušný postup znázorněn buď takto: Na
počitadle vyznačeno jest kul. kul. kul. Znalost náso
bilky předpokládá hotovost jejím užívání.
Měření rozdělování.; kul. kul.—
K tomuto znázornění poslouží též obrazec při stanovení násobků
dvou uvedený, němž číslo znázorněno jest všech řadách dvěma
vedle sebe postavenými kuličkami
