Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Tím ovšem není míněno, hodina početní měla býti hodinou
mluvnickou; věcí hlavní jest, naučili žáci počítati tento hlavní
požadavek nesmí zanedbati upřílišněným ohledem přesné hbité
proslovování.
Je-li látky šaty není 4krát nýbrž
za 14krát případech, kde doporučovala záměna čini
telů účelem užití některé výhody početní, utvořen buď předem
soud správný. Těchto chyb netrp učitel nikdy.
Na několika příkladech buď některé takové, chyby při počítání
z paměti upozorněno. některé nich upozorněno bylo již dříve
(v pojednání příkladech užitých). žácích jest žádati, mluvili přesně hbitě souvisle. souditi: Vydělají-li dělníci vydělá
1 dělník tolik kolikráte jsou (dělníci?) (korunách) obsa
ženy, místo dělník vydělá (Jest příklad rozdělování,
ne však měření, při němž musel býti dělitel stejnojmenný dě-
lencem.—
vislosti požadavkem správné mluvy, neboť týmž pochodem tvoří se
ve vědomí soud, mluvě věta, jež jest mluvnickým výrazem soudu. Sauditi jest takto': Kdyby
byl rýže stálo \K\ jest však za
48 tudíž stojí 48krát Mohlo též souditi: Je-li
1 100 nebo též: je-li za
48 stojí 50kráte nebo, což totéž jest, 48krát h.)
.
Často chybuje tím, zamění činitelé při násobení, nebo
že při dělení počítají příklady měření jako příklady rozdělování
nebo naopak.
Především jest odstraniti často obvyklé chyby mluvnické chyby
ve výslovnosti žáků. úkolu: rýže jest kolik stojí kg?“
nebuď trpěn úsudek: stojí 48kráté \K.
Místo jest říci ;
5 kg, jest říci kg;
4 jest říci 24
15: 51, jest říci ly
7 4kráte, jest říci 4kráte.
Chybno jest př.
Závažnější než prosté chyby mluvnické jsou při vyučování po-,
četním chyby luvy, svěd čící nesprávném yšlení (usuzo
vání).
Jde-li to, vytknouti postup řešení, nebo při tvorbě úsudků, při
formulování poučky pronášejí vždy celé věty; jinak oprávněny
jsou při počtech stručné odpovědi, tedy kusé nebo elliptické věty.
M luva čitelova bud každé příčině správná, buď jasná,
avšak ejstru ější; zbytečná slova jakož samozřejmá jest vy-
nechati
