Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Závažnější než prosté chyby mluvnické jsou při vyučování po-,
četním chyby luvy, svěd čící nesprávném yšlení (usuzo
vání). úkolu: rýže jest kolik stojí kg?“
nebuď trpěn úsudek: stojí 48kráté \K.
Je-li látky šaty není 4krát nýbrž
za 14krát případech, kde doporučovala záměna čini
telů účelem užití některé výhody početní, utvořen buď předem
soud správný. Těchto chyb netrp učitel nikdy.
Tím ovšem není míněno, hodina početní měla býti hodinou
mluvnickou; věcí hlavní jest, naučili žáci počítati tento hlavní
požadavek nesmí zanedbati upřílišněným ohledem přesné hbité
proslovování. Sauditi jest takto': Kdyby
byl rýže stálo \K\ jest však za
48 tudíž stojí 48krát Mohlo též souditi: Je-li
1 100 nebo též: je-li za
48 stojí 50kráte nebo, což totéž jest, 48krát h.
Jde-li to, vytknouti postup řešení, nebo při tvorbě úsudků, při
formulování poučky pronášejí vždy celé věty; jinak oprávněny
jsou při počtech stručné odpovědi, tedy kusé nebo elliptické věty.)
. žácích jest žádati, mluvili přesně hbitě souvisle. některé nich upozorněno bylo již dříve
(v pojednání příkladech užitých).—
vislosti požadavkem správné mluvy, neboť týmž pochodem tvoří se
ve vědomí soud, mluvě věta, jež jest mluvnickým výrazem soudu.
Především jest odstraniti často obvyklé chyby mluvnické chyby
ve výslovnosti žáků.
Chybno jest př.
M luva čitelova bud každé příčině správná, buď jasná,
avšak ejstru ější; zbytečná slova jakož samozřejmá jest vy-
nechati. souditi: Vydělají-li dělníci vydělá
1 dělník tolik kolikráte jsou (dělníci?) (korunách) obsa
ženy, místo dělník vydělá (Jest příklad rozdělování,
ne však měření, při němž musel býti dělitel stejnojmenný dě-
lencem.
Na několika příkladech buď některé takové, chyby při počítání
z paměti upozorněno.
Často chybuje tím, zamění činitelé při násobení, nebo
že při dělení počítají příklady měření jako příklady rozdělování
nebo naopak.
Místo jest říci ;
5 kg, jest říci kg;
4 jest říci 24
15: 51, jest říci ly
7 4kráte, jest říci 4kráte
