Stručná methodika počtů

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...

Vydal: Neurčeno Autor: Karel Domin

Strana 52 z 127

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Než počalo dítě choditi školy, vidělo, kterak rodiče kupovali, za věci peníze dávali, někdy více, jinde méně peněz; vidělo, kterak se látky měřily, kterak kupec zboží vážil. 4* . Jsou zvláštní přístroje pomůcky, kterých mohou žáci mince poznati nichž učí nimi počítati. Mimo poslány byly děti svými rodiči, některé věci koupily; znají tudíž vlastního názoru výkon kupování mají proto penězích, měrách vahách určité, byť nejasné představy. Jest především LibíčJcovo penězové počitadlo, které nahrazuje napisování skupin penězových, s nimiž, jak původce žádá, jest hojně počítati. Zvláštního zná­ zornění běžných mincí není tudíž třeba; přece však doporučuje se, aby, kdykoli mluví některé minci prve, byla žákům ukázána. Pokládá-li totiž jednotku, jest desítkou, stem, m tisícem f*m jest 10,000. — Čítáním mincí tvořiti lze čísla; drobnými mincemi lze počítati, mince vyšší proměniti mohou nižší naopak. Proto žádá Emanuel Fitzga (ve spise: Die leitenden Grund­ gedanken für den Elementarunterricht Rechnen und der Geometrie), aby již prvním školním roce předvedl metr, aby žáci navedeni byli měřiti metry rozpiatými pažemi. Pokud peněz týče, znají děti, školy vstupující, zajisté běžné mince, neznají však jejich vzájemného vztahu. Skýtají tudíž mince mnoho podnětův počítání. Z měr mají pro praktický život největší význam míry délkové. Mají-li žáci měřiti rozměry desky stolové, vidí, jest měrou příliš velkou; proto předvede dm, který naměřují žáci rozpiatým palcem a ukazováčkem. Tímto vlastním měřiti mohou šířku lavice, délku své tabulky, knihy, délky tabuli kreslené, tak zjedná mnoho podnětů počítání. Svým rozdělením \mi hodí výborně znázornění soustavy dekadické, celém oboru, kterém počítá.— námi praktického počítání, jest nutno, opíralo již prvo­ počátečně vyučování počtům později byly střediskem tohoto vyučování. Měřena buď délka šířka stěn učebny, potom měřte delší šňůry p. Znázornění přirozené řady čísel měrami délkovými přednost, tvoří tyto míry jediném směru nepřetržitou řadu prostorovou, jako tvoří čísla řadu jen jednom směru rozpínající. Mají-li žáci měřiti délku přímek svých tabulkách kreslených, předvede cm, který naměřují šířkou svého ukazováčku.000., při čemž žáci počítají metry. Poněvadž děti viděly, než počaly školy choditi, kterak se metrem (měřítkem) měří, možno již prvém školním roce cvičiti je v měření. tyto představy opříti jest vyučování a utvořiti nich časem jasné pojmy