Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Kdekoliv jest přece nutno vyvoditi pravidlo, nebo je-li některý
způsob početní objasniti, děj názorně.: Zač je
látka oblek? Kterak úrokuje tento dům? Podmínky pro řešení
bývají zřídka dány, nebo jsou-li dány, nebývají tak spořádány jako
ve škole. Již nejnižším stupni možno po
.
3. Všeliké počítání buď rozumové. Formou tázací ukáže na
několika příkladech, podstata nového cvičení objasní se, kterak se
druží nové starému kterak jest při řešení postupovati.
Aby zavedeni byli žáci života vpravili jeho poměrů
co nejrychleji, jest nutno škole skutečnost napodobiti, jest dá-
vati žákům někdy úkoly formě, které životě vyskytují.—
4 20, potom oba výsledky sečtu.
Proto počítati jest škole předvedení některého pravidla nebo
nového způsobu početního mnoho úkolů téhož druhu způsobem roz
umovým tak, stává žákům postup početní průzračný úplně
jasný, abstrahují konečně jistý mechanický postup.
Ježto praktickém životě, trhu, obchodech, nádraží po
čítá nejvíce paměti, počítej škole tak, jak počítá životě.
Kdo při počítání tvoří uvědoměle (tedy rozumově) daných čísel
nová, počítá rozumově; výpočet předchází zde rozumové posouzení,
jež jest vždy prací duševní. Nebo „Kterak znásobíš
f třemi?“ Žák řekne: Znásobím čitatel třemi, obdržím
Při tom dbáti jest, bylo proslovení žáků přesné, avšak, co
možná, krátké. Věci samozřejmé netřeba říkati; tak postačí při úkolu
„Vypočítej 6“, když řekne žák: jsou 53, neboť 13.
Nezřídka usnadňuje žákům škole práce duševní tím, se
jim příliš pomáhá; úkoly přizpůsobují žákům všemožně, životě
však vystupují zpravidla podobě prostých otázek, př. Tak mohl dáti př. úkol „Kolik žáků
schází dnes? Kolik vzduchu připadá každého žáka této třídy?
Zač byly početnice všech žáků?“ výpočty cen pomocí ceníku ve
škole vyvěšeného doporučují.
Při tom varuj učitel nejvíce zbytečného mluvení; každé
proslovení buď stručné úsečné; tím tuží duševní mohutnosti
žákův získá času nacvičení. požadavku, počítalo rozumově,
zahrnut jest zajisté požadavek počítati nejvíce paměti, jímž žáci
nuceni jsou intensivnější činnosti duševní než počítáním písemným.
Buďte jim dány toliko otázky buďte navedeni, scházející pod
mínky sami našli.
Počítání, kterého žádá život praktický, není toliko uměním, nýbrž
jest dovedností, které nabýti lze toliko hojným vhodným cvičením. Abstrakcí vyvozené pra
vidlo jest přesně stručně formulovat!
