Stručná methodika počtů

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...

Vydal: Neurčeno Autor: Karel Domin

Strana 47 z 127

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Již nejnižším stupni možno po­ . Buďte jim dány toliko otázky buďte navedeni, scházející pod­ mínky sami našli. Proto počítati jest škole předvedení některého pravidla nebo nového způsobu početního mnoho úkolů téhož druhu způsobem roz­ umovým tak, stává žákům postup početní průzračný úplně jasný, abstrahují konečně jistý mechanický postup. Kdekoliv jest přece nutno vyvoditi pravidlo, nebo je-li některý způsob početní objasniti, děj názorně. Nezřídka usnadňuje žákům škole práce duševní tím, se jim příliš pomáhá; úkoly přizpůsobují žákům všemožně, životě však vystupují zpravidla podobě prostých otázek, př. Věci samozřejmé netřeba říkati; tak postačí při úkolu „Vypočítej 6“, když řekne žák: jsou 53, neboť 13. úkol „Kolik žáků schází dnes? Kolik vzduchu připadá každého žáka této třídy? Zač byly početnice všech žáků?“ výpočty cen pomocí ceníku ve škole vyvěšeného doporučují.— 4 20, potom oba výsledky sečtu. Počítání, kterého žádá život praktický, není toliko uměním, nýbrž jest dovedností, které nabýti lze toliko hojným vhodným cvičením. Ježto praktickém životě, trhu, obchodech, nádraží po­ čítá nejvíce paměti, počítej škole tak, jak počítá životě. 3. Všeliké počítání buď rozumové. Při tom varuj učitel nejvíce zbytečného mluvení; každé proslovení buď stručné úsečné; tím tuží duševní mohutnosti žákův získá času nacvičení. Kdo při počítání tvoří uvědoměle (tedy rozumově) daných čísel nová, počítá rozumově; výpočet předchází zde rozumové posouzení, jež jest vždy prací duševní. Abstrakcí vyvozené pra­ vidlo jest přesně stručně formulovat!. Aby zavedeni byli žáci života vpravili jeho poměrů co nejrychleji, jest nutno škole skutečnost napodobiti, jest dá- vati žákům někdy úkoly formě, které životě vyskytují. Nebo „Kterak znásobíš f třemi?“ Žák řekne: Znásobím čitatel třemi, obdržím Při tom dbáti jest, bylo proslovení žáků přesné, avšak, co možná, krátké. požadavku, počítalo rozumově, zahrnut jest zajisté požadavek počítati nejvíce paměti, jímž žáci nuceni jsou intensivnější činnosti duševní než počítáním písemným. Tak mohl dáti př. Formou tázací ukáže na několika příkladech, podstata nového cvičení objasní se, kterak se druží nové starému kterak jest při řešení postupovati.: Zač je látka oblek? Kterak úrokuje tento dům? Podmínky pro řešení bývají zřídka dány, nebo jsou-li dány, nebývají tak spořádány jako ve škole