Stručná methodika počtů

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...

Vydal: Neurčeno Autor: Karel Domin

Strana 46 z 127

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
By žáci náležitě pochopeného učiva dovedli správně užiti ře­ šení úkolů, jest třeba, příslušné úkoly především náležitě posoudili a potom samostatně hbitě řešili. Při tom dlužno dbáti kategorie a zvláštních poměrů které školy. Osnovy učebné předpisují hrubých rysech maximum učiva, které probrati se může toliko poměrech nejpříznivějších. omezování jeví mistr,“ platí i vyučování početním. Zajisté jest lépe probrati méně učiva nacvičiti dobře, než probrati učiva mnoho nedosíci. Abstrakce čísla od věcí nazíraných jest věcí nezbytnou; proto musejí znazorňovadla zmi- zeti, vykonala-li svou službu. Znazorňovadlem po- skytnouti jest žáku vždy jen tolik pomoci, kolik třeba, provedl žádaný pochod myšlenkový; neboť mají býti znazorňovadla toliko můstkem, vedoucím vnějšího názoru pojmu. P ravidel vým ěrů uvedeno buď nejm éně; výměry jsou žákům méně přístupny, škoda jest času, který jim věnuje, pra­ vidla mají jen nepatrnou cenu, nedovede-li jich žák náležitě užiti. Nezáleží tom, probrati všecka možná cvičení které skupiny početní, nýbrž spíše tom, nabyli žáci samo­ statnosti jistoty řešení úkolů snazších. příčině číselných obrazů padá to na váhu, číslo nestává jasným samo sebou, množstvím věcí stejnorodých, nýbrž teprve srovnáním čísly jinými. Jest tudíž nutno probrati toliko učivo nejpotřebnější, avšak dii- kladně. „Kterak vypočítáš 28?“ Žák řekne: Počítám napřed . Cílem každé methody vyučování počtům není toliko, žáci učivo pochopili, nýbrž, nabyli též jistoty, zručnosti (hbitosti) v počítání, počítali, pokud možná, pěkně (elegantně).— na nižším stupni, kde jde často příliš daleko. tohoto maxima vybrati jest přede­ vším to, vyžaduje skutečná potřeba, dosaženo bylo plného porozumění a vhodným cvičením potřebné dovednosti. pravého porozumění, po­ třebné dovednosti samostatnosti. Na mnoze žádejme, žáci místo pravidla určili postup řešení na příkladě. Správně (jistě) počítá, kdo dodělá správného výsledku, hbitě počítá, kdo dospěje správnému výsledku nejrychleji; pěkně po­ čítá, kdo řeší úkol přehledně užitím přiměřených výhod krásnou formou. Proto buď vyučování početní na všech stupních cvičením usuzování zároveň technickém provádění výkonů početních. Hlavní věcí jest ovšem správnost počtu; žadoucno však jest, aby dospěli žáci též hbitému počítání, aby počítali, pokud to možno jest, pěkně. 2. Předvedení nacvičení učiva. První po­ žadavek (pochopiti učivo) též požadavek, aby počítali žáci správně, odnáší způsobu předvedení učiva, ostatní pak závisí cvičení