Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
—
Při sestavení úkolů voliti jest výrazy tak, aby přilákaly nej
těsněji skutečnému životu, aby byly jednoducké; zbytečných cizích
slov neužívej. sumě, kvontientu, speditéru p.
5.
To platí všech okolnostech, které mají řešení vliv; odnáší
se proto řečený požadavek jak dovednosti počítáni, tak po
rozumění stránce věcné, logické počtářské. Jen pro první úkoly nové sku
piny voliti jest čísla možná jednoduchá, usnadnilo počítáním
porozumění úkolu stránce formální věcné. Buďte možná konkrétní.
Úkoly užité nebuďte však příliš snadné, řešením úkolů na
bývali žáci potřebné zručnosti početní.
Zabíhati při vyučování početním příliš daleko počtů kupec
kých voliti výrazy technické.
Nejdůležitějším momentem při úkolech užitých jsou úsudky, kte
rými řešení stanoví, přesně logický postup. Nevnucujme proto dětem cizích výrazů, kterých životě nikdy
neslyší, slov nezvyklých, jimiž ubírá jim chut počítání; ne
mluvme př. Tak dbáti jest vždy
3*
.
Mnohdy stávají užité příklady nepraktickými proto, nedo
vede žák věcných poměrů jasně představiti.
Upřílišněná snaha, učiniti vyučování zajímavým, nebuď toho pří
činou, přistoupilo předčasně řešení úkolů užitých; žáci ztrácejí
radost řešení, když jeví při počítání nejistota malá zručnost.prostého instrumentálu (úsudky); neužívejme slože
ného času budoucího (jako budeme násobiti), kde není nutným, nýbrž
pouhého předložkového (znásobíme).v životě neobvyklé, odcizuje počty od
života. Buďte řim ěřen vědomostem dovednostem žáků.
Též úkoly, nichž vyskytují slova: kdosi, někdo jsou
příliš obecné; zde sluší přihlížeti zvláštnímu případu, tedy udati
jméno, čímž stává myšlení určitějším vyučování zajímavějším. Užitými příklady
buďte duševní síly žáků plně zaujaty, nebuďte však přepínány.
Varujme též slov vzatých řeči jiné českých školách, tedy
hlavně germanismů; neříkejme pak-li, místo-li; místo pomocí (třeba
úsudků) užívejme. Úkoly rázu obecného, jako:
„Je-li 54/», zač jsou kg?a nebo „Zač jest 24/i?“ nebo
„Za dostane 120«, zač jest m?u jsou příliš obecné, dítě
devíti- nebo desítileté nevíže nim určitých představ proto ne
zajímají. Výkony početní, jimiž
se úkol řeší, nezpůsobujte žákům nesnází; obtíže mechanické překo
nány buďte již dříve, úkolech prostých čísly pojmenovanými
i bezejmennými. Úkoly, nichž počítá cena, nemají praktického významu,
neudá-li druh zboží.
4
