Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Počítáním stanoví daných podmínek výsledek, tedy čísel
daných, sobě závislých, číslo nové.—
prvopočáteěném tvoření pojmu všecka čísla pojmenována, teprve
později odlučuje představa čísla jména dospěje číslu ne
pojmenovanému. Není tedy
každé počítání čísly bezejmennými počítání prosté každé počítání
s čísly pojmenovanými užité.
Avšak čísly nepojmenovanými počítá školách dosti
mnoho proto, toto počítání různé výhody: otázka odpověď
stává kratší tím šetří časem, což jest zejména důležito při
cvičeních, kde jde dosažení rychlosti hotovosti početní (na př. Příklady tyto
jsou užité.
Počítání užité čísly nepojmenovanými záleží zpravidla řešení
úkolů algebraických.
Při všelikém počítání praktického života vyskytují výhradně
čísla pojmenovaná, počet věcí, velikost, váha nebo cena předmětů sta
noví vždy tak, připojí číslu označujícímu počet jednotek
jméno těchto jednotek.
Y některých příkladech (jako nebo ?)
jest příkladem samotným naznačen výkon početní, kterým úkol
řešiti má.
Tato abstrakce pojmu čísla konkrétních věcí děje zvolna; jest pravdě-
podobno, některý žák prvního školního roku pojmu čísla nepojmenovaného
vůbec nedospěje.
Tím ovšem není vyloučeno, při předvádění nového výkonu
početního, nemohlo vyjiti oboru věcného, žákům známého
a tím probuditi jejich zájem. —
Jak při počítání prostém tak při počítání užitém vyskytnouti
se mohou bud’ čísla pojmenovaná nebo čísla bezejmenná.
Samozřejmo jest, přistoupí řešení úkolů užitých jen tehdy,
když nabyli žáci hbitosti provádění všech početních výkonů, které
se nich vyskytují. Stručnějším proslovením stává myšlení snazším. Řešení těchto úkolů děje počítáním prostým. při
násobilce). jiných
příkladech (jako: „Kdosi vydal jednoho dne druhého dne
o více, kolik vydal oba dny?“ nebo „Kterého čísla polovička
jest větší než jeho třetina?“) musejí žáci především podmínek
úkolu rozumovými úvahami stanovití, kterým výkonem bylo daný
úkol řešiti potom teprve příslušný výkon provésti.
Řešením úkolů praktického života hoví též požadavku mate
riálnímu; žáci učí užívati svých vědomostí praktickém životě a
seznamují zároveň různými poměry životními.
