Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Poměry
škol ménětřídních též zásada, vyučování nebylo jednotvárné,
jakož požadavek, naučili žáci číslice čisti psáti, vyžadují,
by již nejnižších třídách při počtech pšalo.
Při vyvození kteréhokoli způsobu počítání písemného řeší se
předem některý příklad malými čísly paměti potom vyvodí se
postup při počítání písemném. Žáci počítají úkol paměti a
vypočítaný výsledek napíší. Často píše se
při počítání paměti, nebyla pamět příliš namáhána při počítání
písemném /se zase nepíše to, snadno pamatuje. Zlomky desetinné čísla desetinná svědčí
zpravidla spíše počítání písemnému, kdežto hodí zlomky obecné
lépe počítáni paměti mají právě proto větší cenu formální než
zlomky desetinné.
Yšeliké počítání nižším stupni škol obecných jest po
čítání paměti; nástupní středním vyšším druží počítání
ústnímu počítání písemné.
Jest totiž nutno, při vyučování odděleních řešili žáci nejnižším
stupni úkoly početní sešitu nebo tabulce.
Žádá-li se, stupni nižším počítalo jenom paměti, ne
míní tím, hodinách početních nemělo vůbec psáti.
V praktickém životě často užívá témž výpočtu obou způsobů počet
ních; obchodník př.
Pokud jest možno, slučte oba způsoby početní; jsou četné
příklady, při nichž lze některou část počítati paměti, ostatek potom
písemně; některé úkoly oboru počtův občanských mnohé tak zvané
ťikoly algebraické řešiti lze jak paměti, tak písemně, mnohdy
několikerým způsobem. počítá jednotlivé obnosy zboží paměti, tyto obnosy
napíše sečte potom písemně. Avšak nejen jako východiště pro po
čítání písemné, nýbrž pro velký význam formální praktický nesmí
počítání paměti stupni středním vyšším vstoupiti podruží
počítání písemného.
Nezáleží tedy podstatný rozdíl počítání ústního písemného
v tom, užívá-li při něm číslic nebo neužívá-li jich. př.
.—
Při dělení zpaměti rozkládá dělenec části, nichž jsou všecky
nebo aspoň vyšší patrnými násobky dělitele dělí částech, vyš
šími počínajíc. Zpravidla nepočítej nikdy písemně to, se
snadno vypočítati paměti.
Na středním vyšším stupni školy obecné nebylo dobře hodin
početních věnovati některé zcela počítání paměti, ostatní potom po
čítání písemnému, ani nedoporučovalo se, věnovati zvláštní
část každé hodiny počítání paměti. 664 ?
640 80, 664 83
