Stručná methodika počtů

| Kategorie: Učebnice  | Tento dokument chci!

Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...

Vydal: Neurčeno Autor: Karel Domin

Strana 13 z 127

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Beichla. S porozuměním spojeno buď vždy cvičení; cvičení paměti vždy předcházej, počítání písemné následuj; obé však děj nerozlučné spojitosti-Zvlášť podrobné důkladné buď probíráni! základův; každý skok, každé přenáhlení základech kazí následné vyučování, budí kolísání nechut. Četné česku psané početnice byly namnoze překlady něm­ činy. nich uvedeny buďte této doby zejména početnice Ignáce Drlíka, Jaroslava Jezdinského, Makšem zčeštěný spis B. Velkou zásluhu methodiku počtů zjednal Bedřich Adolf Diesíerweg 1866). Učitelstvo Odkázáno bylo soukromou píli jevila nutná toho potřeba psáti početnice tak, byly nejen učebnicemi pro žáky, nýbrž hlavně učebnicemi pro učitele. Mnohé těchto spisů rozšířily českém školství užívalo se jich polovice 19. Zavrhuje vše dané, všeliká pravidla; pravidla vyvoditi žák návodem učitelovým. Mimo vyšly: Hyny „Navedení počítání na triviálních školách“ Jana Přibíka „Počítání písemné hojnou zásobou rozmanitých příkladův“. Naskrze počítá čísly, před­ stavami množství jednotek; představy jsou zcela nezávislé na značkách, jichž užívá jejich znázornění. Kukla vydal „Drnění počtářské“. Cílem vyučování početního jest vzdělání ducha vzdě­ lání pro praktický život. Při prohlídce početnic prvé polovice uplynulého věku seznáme, že vynikající učitelé (jako Bišický Filcík) nevymanili dřívěj­ šího mechanismu, neboť vyučování počalo numerací začátečníci uvedeni byli neomezeného oboru číselného (až billionů) přes to, že bylo tehdejšími methodiky zavrženo. (Druhé vydání vyšlo deset let později jako „Rychlý počtář“. Tehdy počalo se téměř výhradně užívati početnic školním knihoskladem vydaných.— nebyly to, zjednaly rychlou nápravu. Již 1836 psal: Znám toliko jeden druh po­ čítání, jest počítání rozumové. Ústavy učitelské neposkyto­ valy učitelstvu potřebných vědomostí věcných methodických.) Ye desítiletí zčeštil Norbert Vaněk Zindlův „TJvod počítání z hlavy jako základ počítání ciframi“ Frant. Roku 1823 vydán byl spis Antonína Bišického: „Důkladné navedení početnímu umění“ spis Jana Jos. Zavrhuje časté počítání velkými čísly pravě, že dosíci lze formálního vzdělání malých číslech jednoduchých . věku, kteréžto době novými ústavy učitel­ skými opravena vytříbena byla methodika počtů. Filcíka: „Proč a proto při umění početním anebo kratičký výtah vyučování počtům“