Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
S porozuměním spojeno buď vždy cvičení; cvičení paměti vždy
předcházej, počítání písemné následuj; obé však děj nerozlučné
spojitosti-Zvlášť podrobné důkladné buď probíráni! základův; každý
skok, každé přenáhlení základech kazí následné vyučování, budí
kolísání nechut. Ústavy učitelské neposkyto
valy učitelstvu potřebných vědomostí věcných methodických.—
nebyly to, zjednaly rychlou nápravu.
Roku 1823 vydán byl spis Antonína Bišického: „Důkladné
navedení početnímu umění“ spis Jana Jos.
Při prohlídce početnic prvé polovice uplynulého věku seznáme,
že vynikající učitelé (jako Bišický Filcík) nevymanili dřívěj
šího mechanismu, neboť vyučování počalo numerací začátečníci
uvedeni byli neomezeného oboru číselného (až billionů) přes to,
že bylo tehdejšími methodiky zavrženo. nich uvedeny buďte této doby zejména početnice Ignáce
Drlíka, Jaroslava Jezdinského, Makšem zčeštěný spis B. Zavrhuje časté počítání velkými čísly pravě, že
dosíci lze formálního vzdělání malých číslech jednoduchých
.
Učitelstvo Odkázáno bylo soukromou píli jevila nutná toho
potřeba psáti početnice tak, byly nejen učebnicemi pro žáky, nýbrž
hlavně učebnicemi pro učitele. věku, kteréžto době novými ústavy učitel
skými opravena vytříbena byla methodika počtů.
Četné česku psané početnice byly namnoze překlady něm
činy.
(Druhé vydání vyšlo deset let později jako „Rychlý počtář“. Tehdy počalo se
téměř výhradně užívati početnic školním knihoskladem vydaných. Mimo vyšly: Hyny „Navedení počítání
na triviálních školách“ Jana Přibíka „Počítání písemné hojnou
zásobou rozmanitých příkladův“.
Velkou zásluhu methodiku počtů zjednal Bedřich Adolf
Diesíerweg 1866). Filcíka: „Proč a
proto při umění početním anebo kratičký výtah vyučování počtům“.
Cílem vyučování početního jest vzdělání ducha vzdě
lání pro praktický život.
Mnohé těchto spisů rozšířily českém školství užívalo
se jich polovice 19.)
Ye desítiletí zčeštil Norbert Vaněk Zindlův „TJvod počítání
z hlavy jako základ počítání ciframi“ Frant. Naskrze počítá čísly, před
stavami množství jednotek; představy jsou zcela nezávislé na
značkách, jichž užívá jejich znázornění. Již 1836 psal: Znám toliko jeden druh po
čítání, jest počítání rozumové. Zavrhuje vše dané, všeliká pravidla;
pravidla vyvoditi žák návodem učitelovým. Kukla vydal
„Drnění počtářské“.
Beichla
