Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Nastoupena
byla střední cesta mezi řečenými krajnostmi, cesta, která vzniknouti
dala novější methodě vyučování početního.
Z jeho požadavků nejvýznamnější jsou tyto:
Žák počítej porozuměním vědomě, pokud jeho duševní
síly připouštějí;
počítání písemnému ústnímu učiti jest tak, vzájemně
slučovalo doplňovalo;
zlomky vystupujtež nejdříve, však pominuty buďtež všeliké
hříčky nimi;
postup vyučovací opírej soustavu dekadickou;
prosté užité počítání nebuď sebe oddělováno;
pro úkoly užité čerpána buď látka především skutečného života. Vynalezl velice důmyslné kostkové
počitadlo, jehož dosud jako velmi dobré pomůcky hojně užívá.
K znázornění doporučuje předměty, které různými vlastnostmi
pozornost žáků nerozptylovaly.
Tak tvrdí přívrženec Pestalozziho Vilém Harnisch, počty sloužiti
mají sice především vzdělání formálnímu, žádá však nemenším
důrazem, sprostředkována byla vyučováním početním dovednost a
zručnost počtech praktického života. počítá nejvíce čísly prostými.
Z těchto zcela moderních názorů, značících značný pokrok oproti
Pestalozzimu, jest patrno, snažili přívrženci Pestalozziho, by
upustilo při vyučování počtům jednostranného formalismu. století namnoze zcela mechanické; zásady vynikajících methodiků
. •
Avšak protivníci odpůrcové řečeného systému přičiňovali se
o pokrok tím, žádali, nepočítaly úkoly praktické mechanicky,
nýbrž stanoveno bylo řešení přemýšlením. 1810) početnici, níž klade důraz na
znázornění, žádá však, neužívalo znazorňovadel omrzení,
nýbrž jen potud, pokud nepovznesla čísla duševnímu názoru a
pojmu.
Tak počaly již letech třicátých vyrovnávati protivy mezi
přívrženci jednostranného formalismu mezi těmi, již všímali hlavně
stránky praktické, dříve výlučně mechanicky pěstované.
Avšak vyučování početní samo zůstalo prvních desítiletích
19. Pravidla početní vyvozuje čet
ných příkladův, základním cvikem jest čítání věcí stejnorodých.
Rakušan spolupracovník Pestalozziho Josef Schmid, napsal
podle zásad Pestalozziho (r.
Jednostrannost vyučovací methody Pestalozziho jeho přívrženců
uznána byla obecně již letech dvacátých minulého století přes to,
že její přirozený vývoj dítěte opírající podstata zůstávala platnosti.—
jednotlivých výkonů početních sobě, nýbrž probírá oboru
první desítky všecky možné vztahy. Zavrhuje tabulky Pestalozziho, doporučuje znázornění čarami,
které dělají žáci