Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Jednostrannost vyučovací methody Pestalozziho jeho přívrženců
uznána byla obecně již letech dvacátých minulého století přes to,
že její přirozený vývoj dítěte opírající podstata zůstávala platnosti.
Tak počaly již letech třicátých vyrovnávati protivy mezi
přívrženci jednostranného formalismu mezi těmi, již všímali hlavně
stránky praktické, dříve výlučně mechanicky pěstované.
Rakušan spolupracovník Pestalozziho Josef Schmid, napsal
podle zásad Pestalozziho (r.—
jednotlivých výkonů početních sobě, nýbrž probírá oboru
první desítky všecky možné vztahy. •
Avšak protivníci odpůrcové řečeného systému přičiňovali se
o pokrok tím, žádali, nepočítaly úkoly praktické mechanicky,
nýbrž stanoveno bylo řešení přemýšlením. Vynalezl velice důmyslné kostkové
počitadlo, jehož dosud jako velmi dobré pomůcky hojně užívá.
Z těchto zcela moderních názorů, značících značný pokrok oproti
Pestalozzimu, jest patrno, snažili přívrženci Pestalozziho, by
upustilo při vyučování počtům jednostranného formalismu.
K znázornění doporučuje předměty, které různými vlastnostmi
pozornost žáků nerozptylovaly.
Z jeho požadavků nejvýznamnější jsou tyto:
Žák počítej porozuměním vědomě, pokud jeho duševní
síly připouštějí;
počítání písemnému ústnímu učiti jest tak, vzájemně
slučovalo doplňovalo;
zlomky vystupujtež nejdříve, však pominuty buďtež všeliké
hříčky nimi;
postup vyučovací opírej soustavu dekadickou;
prosté užité počítání nebuď sebe oddělováno;
pro úkoly užité čerpána buď látka především skutečného života. Pravidla početní vyvozuje čet
ných příkladův, základním cvikem jest čítání věcí stejnorodých.
Tak tvrdí přívrženec Pestalozziho Vilém Harnisch, počty sloužiti
mají sice především vzdělání formálnímu, žádá však nemenším
důrazem, sprostředkována byla vyučováním početním dovednost a
zručnost počtech praktického života. 1810) početnici, níž klade důraz na
znázornění, žádá však, neužívalo znazorňovadel omrzení,
nýbrž jen potud, pokud nepovznesla čísla duševnímu názoru a
pojmu. počítá nejvíce čísly prostými. Nastoupena
byla střední cesta mezi řečenými krajnostmi, cesta, která vzniknouti
dala novější methodě vyučování početního. Zavrhuje tabulky Pestalozziho, doporučuje znázornění čarami,
které dělají žáci. století namnoze zcela mechanické; zásady vynikajících methodiků
.
Avšak vyučování početní samo zůstalo prvních desítiletích
19
