Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
fr. Praktickým jest tento počet zejména případech,
kde přeměňují peníze, míry nebo váhy peníze, míry váhy cizí;
v případech těch vede počet řetězový rychle cíli připouští užití
všech výhod početních. m.
Na úkolech, nichž vztah veličin přímo dán není, nýbrž sta
noven jest sprostředkujícími údaji, vyvodí mechanismus počtu ře
tězového nejlépe tím, řeší příslušný úkol především sestavením
zlomku, při čemž nad jednotlivá čísla napíší jména.
Yedle trojčlenky užívalo zhusta užívá ještě nyní dosti
často počtu řetězového řešení úkolů počtu trojčlenného.
Žáci seznají, zisk ztráta počítá násobením zisku ztráty na
jednotce množstvím jednotek; součiny musejí býti sobě rovny.
Tak vyvodí indukcí, druhy mísiti jest opačném poměru
zisku ztráty jednotce.
6. K
5 obdrží se: 750.: Kolika rakouským rovná 750 franků, rovná-li se
5 franků německým markám německých marek rakouským K?
K fr. Později upozorní schematické
řešení příslušných úkolův též to, spojují mnohdy líkoly
počtu směšovacího úkoly počtu podílného, všude tam, kde jde
o určité množství směsi.
Mluví-li učitel slitinách, objasniti musí příslušné váhy, to
váhu slitiny (stříž), vzácného kovu (zrno) přísady vytknouti,
že poměr zrna stříži zove jakostí, tato udává zpravidla
v tisícinách upozorniti dovolené slitiny zlata stříbra.
K fr.118 —
Otázkami vedeni jsou žáci, ztrácí obchodník každém kg
lepšího druhu, který směsi dá, každém horšího druhu,
že vydělá Aby rovnala cena směsi ceně součástek, jest nutno,
aby ztráta lepším druhu vyrovnala ziskem druhu horším. škole jest sice ukázati, kterak řeší
úkoly počtem řetězovým, nebuď však tímto způsobem dlouho počítáno. Počítání podle tohoto pravidla jest sice
velice pohodlné jednoduché proto, záleží sestavení řetězu pouhém
opsání daného úkolu určitém pořádku, avšak pro školy obecné nemá
vzdělávací hodnoty.Počet řetězový. Počet řetě
zový jmenuje podle svého vynálezce (Hollanďana Kašpara van
Reesa) též „Reesovo pravidlo“.
Na př. In
dukcí poznají žáci, budou součiny sobě rovny, budou-li míti rovné
činitele; ztráta vyrovná ziskem kg. K
750 ,
x -----g—gQ------ znásobením obou rovných výrazu součinem
fr
