Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
P očet ěšovací jest důležitý především příčině slitin kovů
a jakosti tekutin (roztoků); jinak nemívají mnohé úkolů, počet
nicích často vyskytující, praktické ceny.
Zde nutno vedle toho, příčině množství ceny součástek směsi
bylo pověděno, vyložiti pojem prům (arithmetický).
Žáky třeba upozorním, při každé látce (hmotě) přihlížeti jest
k jejímu množství (kvantitě) její jakosti čili ceně (kvalitě) že
cena určitého množství záleží poctu jednotek ceně jednotky
a stanoví násobením obou.
P očet prům ěrný jest pro praktický život velmi důležitý; ně
které sem hledící úkoly řeší již stupni nižším případy, které
se probírají teprve stupni vyšším, jsou žákům snadno přístupny.
Mimo jest poukázali tomu, kterak věci mohou mísiti
(druhy kávy, rýže, obilí) prostým mícháním, kovy sléváním (taví
se, obdrží slitina), tekutiny vléváním tekutiny tekutiny.117 —
5. Zvlášť
nutno mluviti slitinách uvésti příčiny, proč dělají slitiny kovů
vzácných kovy obyčejnými. Míšením věcí stejnorodých (někdy ne
stejnorodých) obdrží směs cena množství směsi rovná ceně
a množství součástek obsažených. Počet směšovací.
Vinárník nebude různé druhy vína podle počtu mísiti, obdržel
víno určité jakosti; směs mohla býti nechutná tím neprodejná,
nebo obdržeti mohl víno tak dobré, prodával dráže. líh 80g).
Podstata počtu směšovacího způsob řešení příslušných úkolů
vyloží příkladech. Při míšení různých druhů rýže přihlížeti musí ob
chodník tomu, vaří-li oba druhy stejně rychle jiným okol
nostem tedy zde rozhodnou pokusy. Při tekutinách, obsahujících vodu, jest
udati, stanoví jakost (na př. stane se
na příkladech (několikeré měření délky; průměrná teplota určitého
dne; průměrná cena jednotky zboží). Proto
nepočítává vinárník, kterém poměru bylo dané druhy mísiti,
nýbrž zkouší chut směsi malém množství různých poměrech
dříve, než mísí.
K poctu směšovacímu pocítatí lze především počet průměrný,
potom vlastní počet směšovací. Při počtu prům ěrném počítá cena
směsi (buď celé nebo její jednotky) dané ceny daného množství
součástek; při počtu ěšovacím počítá poměr, kterém jest
součástky rnísiti, jakosti součástek jakosti směsi. Obchodník dvoje zboží (udá ovšem
druh), lig míšením chce obdržeti zboží 70/»; ve
kterém poměru jest oba druhy mísiti?
. Potom ukáže (zase pří
kladech), kterak různé sem hledící úkoly řeší