Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
.
Pro velký význam formální pěstovati jest úkoly algebraické na
školách obecných vůbec školách vícetřídních zvlášť. když bylo řešení nesprávné, nepoví učitel sám pravé
řešení, nýbrž vede žáky samostatnému řešení otázkami. Často pře
kvapí čiperný žák učitele zvlášť důmyslným řešením; mnohdy počítají
žáci týž úkol několikerým způsobem. při secítání mysliti místo 1,
tedy přičisti odečísti; odečte, odečte-li 50
a přičte.
Číslem složeným (na př. žáci níže organisovaných školách věděti,
že kolik tolik cm', kolik tolik K
je hl; jest 10g jest jo, 25g jest obnosu.
Ku počtům úsudkovým přiléhají těsně úkoly algebraické, nimž
počítají především úkoly, které řeší algebře rovnicemi, škole
obecné však úsudky, zpravidla paměti. Místo 4$
úroku roku počítej 10g úrok roční. státi se
může tak, řeší někdy konci hodiny některý iikol algebraický
usuzováním, vždy paměti; při tom dbáti toho, počítali žáci
samostatně našli, pokud možno, bez pomoci učitelovy výsledek.
Postupovati lze takto:
Učitel úkol; žáci při tom nepíší, pouze při složitějších úkolech
napíše učitel jednotlivá čísla tabuli, podporovala pamět žáků.
Při počítání čísly desetinnými promění mnohdy výhodně
zlomek desetinný zlomek obecný (0'25 0’75 0‘125 §). Tak mají př.
Ze soustavy našich pěněz, měr vah plynoucích výhod jest při
vyučování vůbec při počtu procentovém úrokovém zvlášť pilně
užívati.
Daný úkol opakuje; nastane přestávka, žáci počítají mysli.
Úkoly algebraické.
Způsob výhodného násobení dělení bývá také dobrou vý
hodou; avšak pochybno jest, je-li násobení 111, jak uvádí mno
hých početnicích, vhodnou výhodou proto, žáci při počítání často
chybují.
Kdj^ž některý žák hlásí, úkol vypočítal, vyvolá řeší
úkol ústně.109 —
Výhodně možno př. lze násobiti nebo
děliti, násobí-li nebo dělí-li postupně jeho činiteli.
Na učiteli vymáhá řešení úkolův algebraických, zejména na
vyšším stupni, zvláštní dovednbsti pečlivé přípravy; každý úkol
musí doma náležitě promysliti, věděl, kterak kolikerým- způsobem
se počítati, nebyl škole neobvyklými úsudky žáků překvapen
