Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Úkoly algebraické.
Při počítání čísly desetinnými promění mnohdy výhodně
zlomek desetinný zlomek obecný (0'25 0’75 0‘125 §).
Postupovati lze takto:
Učitel úkol; žáci při tom nepíší, pouze při složitějších úkolech
napíše učitel jednotlivá čísla tabuli, podporovala pamět žáků.109 —
Výhodně možno př.
Daný úkol opakuje; nastane přestávka, žáci počítají mysli. žáci níže organisovaných školách věděti,
že kolik tolik cm', kolik tolik K
je hl; jest 10g jest jo, 25g jest obnosu.
Způsob výhodného násobení dělení bývá také dobrou vý
hodou; avšak pochybno jest, je-li násobení 111, jak uvádí mno
hých početnicích, vhodnou výhodou proto, žáci při počítání často
chybují. když bylo řešení nesprávné, nepoví učitel sám pravé
řešení, nýbrž vede žáky samostatnému řešení otázkami.
Kdj^ž některý žák hlásí, úkol vypočítal, vyvolá řeší
úkol ústně.
Ku počtům úsudkovým přiléhají těsně úkoly algebraické, nimž
počítají především úkoly, které řeší algebře rovnicemi, škole
obecné však úsudky, zpravidla paměti.
Pro velký význam formální pěstovati jest úkoly algebraické na
školách obecných vůbec školách vícetřídních zvlášť. Místo 4$
úroku roku počítej 10g úrok roční.
Ze soustavy našich pěněz, měr vah plynoucích výhod jest při
vyučování vůbec při počtu procentovém úrokovém zvlášť pilně
užívati. lze násobiti nebo
děliti, násobí-li nebo dělí-li postupně jeho činiteli.
. při secítání mysliti místo 1,
tedy přičisti odečísti; odečte, odečte-li 50
a přičte. Často pře
kvapí čiperný žák učitele zvlášť důmyslným řešením; mnohdy počítají
žáci týž úkol několikerým způsobem. státi se
může tak, řeší někdy konci hodiny některý iikol algebraický
usuzováním, vždy paměti; při tom dbáti toho, počítali žáci
samostatně našli, pokud možno, bez pomoci učitelovy výsledek. Tak mají př.
Na učiteli vymáhá řešení úkolův algebraických, zejména na
vyšším stupni, zvláštní dovednbsti pečlivé přípravy; každý úkol
musí doma náležitě promysliti, věděl, kterak kolikerým- způsobem
se počítati, nebyl škole neobvyklými úsudky žáků překvapen.
Číslem složeným (na př
