Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
... počítati
cenu kg, soudíme předem ceny cenu kg, potom cenu
5 posléze cenu 2\kg\ potom sečtou příslušné hodnoty..násobeny, píší jmenovatel jednoho členu jako činitel členu druhého....
7 ■
5
6 3
n ...... mnohdy přeměna veličin jména
nižšího jméno vyšší (Je-li početnice zač tucet? Soudí
12 K
se tucet početnic —.
Při počtech úsudkových skýtá mnohdy počet rozkladný (vlašská
praktika) značné výhody; proto užívej často.
.
■' •
3 5
5 •6
3 7
— ......
Při řešení úsudky soudí postupně jednotlivých veličin pod
mínky příslušné veličiny otázky, jak patrno příkladu :
6 dělníků vydělá dne 37\K
2 dělníci vydělají 1-| dne ?
2 dělníci vydělají dne 37| 12| K,
2 dělníci vydělají dne 12§ Ií,
2 dělníci vydělají dne li. —
Je-li látky vypočítati lze cenu takto :
po ..72 K,
po 7-2 K,
po K,
88-2 K. Je-li př.....
— 108 —
Místo 3
' píše à
3 ..
Tím ovšem není míněno, již dříve nesmělo užiti žád
ných výhod; všude tam, kde mohou žáci pochodu myšlenkovému při
výhodách jporozuměti kde lze výhod častěji užiti, nechť výhod
skutečně užije....
Při tom píší výhodně činitele pod sebe.. Tak
předpisuje učebná osnova pro šestou třídu škol sedmi- osmitřídních,
že užívati nejobvyklejších výhod početních. Výhodou bývá př.
Úkoly složeného poctu trojčlen řeší vyšším stupni
zpravidla písemně, při čemž lze ovšem ledacos počítati paměti.
Vedle počtu rozkladného, který skýtá různé výhody, možno při
vyučování početním, zejména stupni vyšším, když žákům jest nor
mální způsob řešení již běžný, užiti též jiných výh početních,
zejména tam, kde stávají tyto výhody skutečnými výhodami.1
— T•2
2 b
= 7.— K). lieší
se buď srovnalostí (složenou) nebo sestavením zlomku; může však
mnohdy řešiti též úsudky
