Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Daný úkol řešiti lze srovnalostí, úsudky sestavením zlomku takto:
a) Srovnalostí
X :2
X ., 4. Ježto většímu množství kou
pené látky odpovídá více peněz (2, násobnému počtu . Srovnalostí sestavení zlomků užívá při písemném
řešení složitějších úkolů počtu trojčlenného.
— •
25
2 14
X .
V úkolu: 121m látky podm ínka
8 látky otázka
vypočítati jest známých veličin, veličinu čtvrtou.
Nejdůležitější věcí při řešení úkolů počtem trojčlenným jest,
by usoudili žáci, jsou-li dané dva druhy (ne, jako často říkává, obě
veličiny) veličin poměru přímém nebo nepřímém.
násobný počet K), jsou oba druhy veličin poměru přímém.
Srovnalost vytvoří rovných poměrův označí se
členy (1. Oba druhy ve
ličin jsou sobě závislé, jest, každé veličině druhu jed
noho odpovídá veličina druhu druhého.
Hojně cvičiti jest vyjadřování poměrů nejmenšími čísly celými.
Nejdůležitějšího užití srovnalost při řešení úkolů počtu troj-
ělenného; leč zde rozhodnou přednost řešení úsudky nebo sesta
vením zlomku.
4 •
5
2 stojí K.106 —
a poměry, mající stejný udavatel, json rovny. příkladů, ve
kterých oba členy poměru týmž číslem násobí nebo dělí, aniž se
udavatel změní, seznají žáci, možno poměr rozšířiti nebo krátiti.
Ú sudky
121 K,
25 K,
1 ==1 h
8 h,
1
2 h,
1
2 h,
00
WOS
.) vnitřní vnější. K. Stanovením součinu vnějších
i vnitřních členů několika správných srovnalostí seznají žáci, jsou
tyto součiny sobě rovny. Potom ukáže vyvodí, lze vždy jeden
vnější vnitřní člen srovnalostí týmž číslem násobiti nebo děliti.
., 2.
Z rovnosti součinů vnitřních vnějších členů vyvodí pravidla
pro řešení srovnalostí.
Možno sice poukázati dovolené záměny členů srovnalostí, leč
záměna praktické ceny nemá
