Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
příkladů, ve
kterých oba členy poměru týmž číslem násobí nebo dělí, aniž se
udavatel změní, seznají žáci, možno poměr rozšířiti nebo krátiti. Stanovením součinu vnějších
i vnitřních členů několika správných srovnalostí seznají žáci, jsou
tyto součiny sobě rovny. Srovnalostí sestavení zlomků užívá při písemném
řešení složitějších úkolů počtu trojčlenného.
. Ježto většímu množství kou
pené látky odpovídá více peněz (2, násobnému počtu .106 —
a poměry, mající stejný udavatel, json rovny.
násobný počet K), jsou oba druhy veličin poměru přímém.
Možno sice poukázati dovolené záměny členů srovnalostí, leč
záměna praktické ceny nemá.
Hojně cvičiti jest vyjadřování poměrů nejmenšími čísly celými.
Srovnalost vytvoří rovných poměrův označí se
členy (1.
Ú sudky
121 K,
25 K,
1 ==1 h
8 h,
1
2 h,
1
2 h,
00
WOS
.
— •
25
2 14
X .
4 •
5
2 stojí K., 4.
Daný úkol řešiti lze srovnalostí, úsudky sestavením zlomku takto:
a) Srovnalostí
X :2
X .
Z rovnosti součinů vnitřních vnějších členů vyvodí pravidla
pro řešení srovnalostí., 2. Oba druhy ve
ličin jsou sobě závislé, jest, každé veličině druhu jed
noho odpovídá veličina druhu druhého.
Nejdůležitější věcí při řešení úkolů počtem trojčlenným jest,
by usoudili žáci, jsou-li dané dva druhy (ne, jako často říkává, obě
veličiny) veličin poměru přímém nebo nepřímém.) vnitřní vnější.
V úkolu: 121m látky podm ínka
8 látky otázka
vypočítati jest známých veličin, veličinu čtvrtou.
Nejdůležitějšího užití srovnalost při řešení úkolů počtu troj-
ělenného; leč zde rozhodnou přednost řešení úsudky nebo sesta
vením zlomku. K. Potom ukáže vyvodí, lze vždy jeden
vnější vnitřní člen srovnalostí týmž číslem násobiti nebo děliti
