Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Příklady sub d)
řeší vždy převodem jednost příklady sub řešiti jest pře
vodem jednost potud, pokud neseznali žáci páté třídě školy osmi-
třídní) společné míry. Počty úsudkovými
ustoupilo mechanické řešení úkolů trojčlenných rozumovému usuzování:
jimi seznamují žáci již prvního školního roku postupně nej
důležitějšími obory věcnými.. Pozorujeme-li totiž druhy počtů úsudkových dříve vy
tčené, seznáme, úkoly sub potom úkoly sub vyžadují
k řešení toliko jediného výkonu početního (násobení nebo dělení) že
není tudíž, proč již při základních výkonech početních nemohly
řešiti počtů úsudkových příklady příslušného číselného oboru
sáhající.
V osnovách učebných vyskytují počty úsudkové sice teprve
třetím školním rokem počínajíc; přece však sluší již prvním druhém
školním roce předvésti různé obory věcné užiti jich rozumovému
řešení úkolů.
Příklady skupiny třetí sub uvedené jsou ovšem složitější,
vyžadují při řešení dvojího výkonu početního usuzování jest těžší ;
proto počíti jest jimi teprve třetím školním rokem.103
IV. mnohosti jinou mnohost. Připomenuto buď zde
. Počty úsudkové (poměry srovnalosti) úkoly
algebraické.
Někdy pokračovalo tomto rozdělování tím, přihlíželo
ještě zlomkům. jednosti mnohost,
2. mnohosti jednost,
3.
Nyní, když obecně uznána jest zásada, všeliké vyučování
počtům býti rozumové hověti netoliko požadavkům for
málním, nýbrž požadavkům praktického života, zavrhuje přílišné
členění učiva vůbec počtů úsudkových zvlášť.
Počty úsudkovými nazývaly dříve zejména úkoly poětn troj-
členného potud, pokud nepočítaly srovnalosti, nýbrž usuzováním,
a buď paměti nebo písemně. Dělily podle způsobu usuzování
především hlavní skupiny, nichž soudilo:
1.
Třetí těchto skupin dělila tyto dalši skupiny:
a) nová mnohost jest násobkem dané mnohosti;
b) nová mnohost jest dílem dané mnohosti;
e) obě mnohosti mají společnou míru;
d) obě mnohosti vyjádřeny jsou čísly nesoudělnými.
Kterak zavádějí při počtech úsudkových postupně různé obory
věcné, sezná učitel předepsaných početnic
