Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Násobky jsou: 15, 30, 45, .
4
Potom cvičí násobení čísla celého číslem smíšeným; při tom
pojímá číslo smíšené součet násobí předem číslem celým,
potom zlomkem. při číslech
6 takto:
Násobky jsou: 12, 18, 24, 36, 42, .
Yyvozuje pravidlo pro násobení zlomku zlomkem, vyjdi učitel od
násobení zlomků, jež mají čitatel Je-li soli zač
1 f)
je /cg.
Při ásoben dělen zlomku číslem celým jest normálním
řešením, násobí buď čitatel (při násobení) nebo jmenovatel (při
dělení) číslem celým. Tak př. Písemně: =
36, h.102 —
Na středním stupni počítati lze škole nejmenší společný násobek
skutečným vybráním několika prvních násobků.
Později násobí zlomky libovolnými čitateli.
Teprve nejvyšších třídách školy obecné vyvoditi lze pravidla
pro písemné násobení dělení zlomkův indukcí zvláštních případů
. Je-li mouky |kg \ze h,
tedy -j5h |kg 3kráte tolik (27 h).
Při násobení čísla celého zlomkem, jest důrazně upozorniti, ná
sobení zlomkem, jehož čitatel jest (jako j), jest vlastně dělení jme
novatelem; obdrží tedy součin menší než bylo dané číslo.
Počítati společný násobek obvyklým schematickým způsobem
odkázati jest stupni vyššímu. Podobný postup
zachovává příčině dělení zlomkem.
Podobně vyvodí pravidlo pro násobení čísla celého zlomkem,
jehož čitatel není (třeba f).
Při písemném počítání seznají žáci, nejmenší společný násobek
obsahováti musí všecky činitele daných jmenovatelů, avšak činitel již
dříve vytčený mezi činitele společného násobku nepíše, když vy
skytne mezi činiteli ještě jiného jmenovatele. ísemng; K.
Doporučuje příkladech počítati ceny jednotky (m, kg, l)
cenu její části (§, asi takto: Je-li zač jsou 4,
5 všech příkladech žáci násobí otázce:
Zač m?, odpovědí žáci, |krát příkladu seznají
usuzováním, polovičku jest tedy |krát =
12 K
—5— Podobně soudí cenu m. případě děliti může jmenovatel nebo
čitatel kterak lze krátiti, seznají žáci při řešení příkladů
