Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
příkladech, kde jsou
v jmenovateli vedle činitelů nebo ještě jiné činitele, poznají žáci
smíšené zlomky občíslné. číslech seznají žáci,
že není 90, nýbrž nejmenším společným jmenovatelem. Nejmenší společný jmeno
vatel vlastnost, jsou něm dané jmenovatele beze zbytku obsa
ženy jest nejmenší číslo této vlastnosti.
Podobně počítá společný jmenovatel čtvrtin šestin; předem
vypočítá se, jest společným jmenovatelem číslo 24; později seznají
žáci, lze čtvrtiny šestiny proměniti dvanáctiny, jest tedy
12 nejmenším společným jmenovatelem. znázorní délkách; mají-li celky rozděliti na
4 rovné díly, soudíme: celku jest celků jest 3krát tak
velká, tedy jest f.
Při slučování zlomků předvésti jest počítání nejm enšího spo
lečného násobku. příkladech ukáže se, kterak zaokrouh
lují zlomky periodické pro praktické počítání kdy bráti jest
vzhledem nižším místům náhradu (opravu).
Při prom ěňování zlom nepravých čísla smíšená na
skýtaje příležitost ukázati, pojmonti lze zlomek část několika
celků nebo' jednotek \ze nebo naznačené dělení čitatele jme
novatelem. (perioda lmístná), 11
(2místná), (3místná), (6místná).
Proměňování zlomků občíslných obecné nechá buď nejvyššímu stupni,
nebo vynechá vzhledem nepatrné ceně praktické vůbec.101 —
a naopak; při tom vyloží zlomek občíslný, načež přistoupí ke
čtj^řem základním výkonům početním.
Podobně seznají, třetin obdržeti lze šestiny, devítiny, dva
náctiny. Vyjde zlomků, jejichž jmenovatele nemají
společný činitel jako školní tabuli nakreslí dvě rovné
délky, prvá rozdělí polovice, druhá třetiny; poté dělí se
každá polovice rovných dílů; žáci seznají, polo
viček obdržeti lze čtvrtiny, šestiny, osminy d.; lze tedy polovice třetiny znázorniti
zlomky stejném jmenovateli; podobně děje jinými zlomky.
Při přem ěně zlom obecného zlom desetinný, což
stane tím, zlomkem naznačené dělení provede, seznají žáci,
že obdrží desetinný zlomek konečný jen tehdy, má-li jmenovatel
mezi svými činiteli toliko čísla Zde vyloží též, jest zlomek
občíslný. Zprvu volí přeměně toliko zlomky, jež mají jmeno
vateli jiná prvočísla než př.
. náčrtu seznají žáci, jak polovic tak třetin obdržeti
lze šestiny, dvanáctiny d. Srovnáním obou jmenovatelů
seznají žáci, mají společný dělitel proto není 24, nýbrž =
12 nejmenším společným jmenovatelem. —
Dále seznají žáci, stejných jmenovatelův přeměněných polo
viček třetin jest jmenovatel nejmenší
