Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
100 —
že jest dané číslo dvěma dělitelno.
Z každého sáčku 1000 zbude (proč ?); sáčků zbudou
mu sáčků 100 zbude sáčků
po zbude proto ještě rozděliti JrQ -
5 rozdělí-li tyto, nezbude nic. Podobně vyvodí znak pro
dělitelnost třemi. Zkoušíme, je-li 531 dělitelno
9 takto: dělíme-li 100 devíti zbude set zbude Žáci
seznají, záleží dělitelnost součtu zbytků je-li číslo 9
dělitelno součet zbytků jest součtem ciferných hodnot.
I zde pokládají zlomky díly jednotky počítá nimi
jako čísly pojmenovanými.
Vyvozujíce znak dělitelnosti devíti, vycházejí Kraus-Habernal od
příkladu podobného tomuto: Podnikatel staveb vyplatiti mistrům
rovným dílem 3465 K-, peníze sáčkách 1000 100 K,
jednotlivých sáčkách nemá.
Znaky pro dělitelnost 125 nemají velké praktické ceny
a mohou proto vynechati. podobných příkladech
seznají žáci, záleží pouze počtu které sáčků zbyly na
jednotlivých je-li číslo dělitelno nebo není-li dělitelno. Rozděluje sáčků peníze rovnoměrně.
Y páté třídě, kde probírají zlomky podrobněji, rozděluje se
učivo toliko přípravném opakování podle.
Počítání zlomky vyšších třídách.
Poté přeměňují čísla celá smíšená zlomky naopak
zlomky nepravé čísla smíšená. toho
plyne pravidlo pro dělitelnost devíti.
Obdobnými lívahami vyvodí ostatní znaky dělitelnosti.
Postup vyučovací jest zde tento:
Po náležitém opakování srovnávají zlomky velikosti,
a předem zlomky stejném jmenovateli, potom stejném čitateli.soustavy jmenovatelů; při
probírání nového učiva postupuje však podle výkonů početních. Podobně
soudí při číslech nepojmenovaných.
Na úkolech, kde soudí mnohosti mnohost jinou, jež má
s danou mnohostí společnou míru, vyloží pojem společné míry roz
kladem činitele, předem toliko usuzováním (60 =
2 Později vyvodí těchto úvah pro
písemné počítání obvyklé schematické počítání největší společné míry. Dvěma dělitelná čísla jsou čísla
sudá, ostatní čísla jsou lichá.
Znaků dělitelnosti užije rozkladu čísel činitele.
Potom jedná rozšiřování zlomků, uvádění společný
jmenovatel, krácení zlomků, přeměnu zlomků obecných desetinné
