Školní knihy, v některém c. k. školním knihoskladě vydané, nesmějí se prodávatí dráže nežli za cenu na titulním jich listě udanou. Stručný přehled vývoje počtův a methodiky početní. Počty až do 16. století. Nauka početní (arithmetika) jest tak stará jako lidstvo samo. Když naučil se člověk mysliti a množství předmětů jej obklopujících rozeznávati, počítal. Toto počítání záleželo v tom, že označila se každá věc určitého množství věcí stejnorodých číslovkou, při čemž se často k jednotlivým číslovkám přidružily zvláštní citaci předměty (prsty, kaménky a p.), by se jimi pamět podporovala ...
Příslušný úkol řeší napřed dosavadním
způsobem ceny počítá cena této cena ni) zde ve
deni jsou žáci srovnání obou mnohostí 4krát soudí se,
že bude proto státi 4kráte tolik jako žáci poznají pojem
násobku. Při usuzování mnohosti její díl seznají žáci pojem
dělitele nebo íry.
Aby žáci náležitě porozuměli nauce děliteln osti potom spo
lečné míře společném násobku, probírá praktických
příkladech při počtech úsudkových, při nichž srovnávají čísla pří
čině činitelů.
Při vyvození znaku děliteln osti dvěma vedeni buďte žáci ku
poznání, jest též kterýkoli násobek deseti dvěma dělitelný;
potom rozkládají číslo smíšené dvojciferné desítky jednotky
(46 6); vidouce, jsou jednotky dvěma dělitelný, seznají,
7*
. obsaženy?“, přemění hodin čtvrthodiny. Vyvodí pojem čísla kmenného složeného pojem spo
lečné míry největší společné míry.
Při rozd ělován čísla íšeného číslem celým, dělí napřed
celky, zbytek přemění zlomek, němu daný zlomek přičte
a potom dělí (nevhodno jest přeměniti číslo smíšené nepravý
zlomek).
Při skupině pětin desetin upozorniti jest souvislost těchto
zlomků zlomky desetinnými.
Při soustavném probírání zlomků předcházela zlomky zpravidla
nauka dělitelnosti čísel, potom společné míře společném ná
sobku.—
Při dělení zlom nebo čísla íšeného číslem celým
počne ěřením při tom znova upozorní se, dělenec dělitel
musejí býti čísla stejnojmenná. úkolu: „Kolikráte jest m
obsaženo?“ přeměniti jest cm; úkolu: Kolikráte jsou hodiny
v hod.
Soudí-li mnohosti její násobek ceny cenu ni),
vyloží pojem násobek.
Y početnici pro pátou třídu škol obecných Kraus-Habernala vyložen
jest pojem násobku, míry největší společné míry jakož znaky děli
telnosti při počtech úsudkových; počítání nejmenšího společného ná
sobku probírá teprve při slučování zlomků, tedy místě, kde ho
žáci bezprostředně mohou užiti proto jeho důležitost poznají. Ani stať zlomcích občíslných páté třídě neprobírá.
Třetinu 11| počítáme takto:
g zbudou |;|z| tedy 3|. Nyní vším právem tyto nauky stati zlomcích vylučují.
Znaky děliteln osti čísly 10, 100 předvedou též
prakticky.
Y páté třídě počítá největší společná míra toliko rozklade
(v činitele); způsob počítání postupným dělením nechán jest třídám
vyšším
