SRVO: podzimní setkání 2010

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji

Vydal: SRVO Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

Strana 63 z 192

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění. Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo po transportu tohoto objektu pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění.). Barvocit nejlépe vyznačen žluté skvrně. Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti s očními patologiemi (katarakta, atd. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit dopravní chování. Periferní vidění průběhu přijímání informací slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění. (Rehnová kol. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční normalizace. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb. Situaci může zhoršit individuální kvalita Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Podzimní setkání Jablonec nad Nisou listopadu 2010 63 . 2009) Barevné vidění Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce. Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává žádný zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění. Velikost využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat. nápomocné při odhadování odstupu, parkování, manévrech zařazování, otáčení apod. pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce. Směrem periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus, 1997; Hrazdíra, 1983). (Cohen 1998) Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici. Nebezpečné objekty, které objeví na pravé nebo levé straně vozovky pod úhlem zorného pole 20° více, nacházejí vzdálenosti vozidla menší než Tato vzdálenost praxi kratší než brzdná dráha při nouzovém brzdění. Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší blízkostí objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. Z experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení rychlosti bez ohledu kvalitu zraku. o posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou osoby porušeným barvocitem způsobilé, vyžadována prohlídka specialisty. Využitelný rozsah zorného pole zužuje nejen vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací, které překračuje kapacitu centrální nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat. Inhibice periferie menší větší podle míry kognitivní zátěže. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což již periferní vidění. Jedná např. Prostorové vidění Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m. znamená časovou ztrátu pomalejší reakci. Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas.skupinou řidičů, kteří havarovali při nočním řízení. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. Přesto existují dopravní profese např. (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární rešerše 2008 Zorné pole řidiče jeho parametry V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním zorném poli např. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti řidičům binokulárním viděním. Pokud objekt objeví např. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. Oslnění definovat jako „extrémní jas“. Situaci je možno řešit dvěma způsoby. Výkonnost periferního vidění může být kompenzována určité míry nápadností objektu. Aby mohl řidič tento objekt vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy. Nejcitlivější oko vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající rychlostí vozidla. určitých dopravních situacích může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních pohybů. Periferní vidění není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé excentricitě. Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. Autoři doporučují větší důraz preventivní prohlídky, protože řidiči svoje postižení často neuvědomovali. může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným polem jezdí pomaleji. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo jedoucího vpředu, přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování potencionálně nebezpečných objektů okraji vozovky, např. řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku, kteří potřebují vyšší míru prostorového vidění. Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco s přehlédnutím signálů periferii počítá. Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Čím větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole. Umožňuje prostorovou integraci, podstatným způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. hrajících dětí pod. Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém je v daném okamžiku jedinec schopen vnímat objekty. Reakční doba řidičů tak prodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu