Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji
Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco
s přehlédnutím signálů periferii počítá. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což již periferní vidění. Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti
s očními patologiemi (katarakta, atd.
Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. Jedná např. znamená časovou ztrátu pomalejší
reakci. Přesto existují dopravní profese např. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční
normalizace. Směrem periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu
zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus, 1997; Hrazdíra, 1983). Barvocit nejlépe
vyznačen žluté skvrně. Situaci může zhoršit individuální kvalita
Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Podzimní setkání Jablonec nad Nisou listopadu 2010 63
. Inhibice periferie menší větší podle
míry kognitivní zátěže.
Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění. Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající rychlostí vozidla.
Nejcitlivější oko vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). Autoři doporučují větší důraz preventivní prohlídky, protože
řidiči svoje postižení často neuvědomovali. (Cohen 1998)
Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici. Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší
blízkostí objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. o
posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou osoby porušeným barvocitem způsobilé,
vyžadována prohlídka specialisty. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem
objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. určitých dopravních situacích může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních
pohybů. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb. pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce. Umožňuje prostorovou integraci, podstatným
způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární
rešerše 2008
Zorné pole řidiče jeho parametry
V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním
zorném poli např. Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo po
transportu tohoto objektu pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění. Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává
žádný zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění. (Rehnová kol. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti
řidičům binokulárním viděním. může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným
polem jezdí pomaleji.
Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost
nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Nebezpečné objekty, které objeví
na pravé nebo levé straně vozovky pod úhlem zorného pole 20° více, nacházejí vzdálenosti vozidla
menší než Tato vzdálenost praxi kratší než brzdná dráha při nouzovém brzdění. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo
jedoucího vpředu, přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování
potencionálně nebezpečných objektů okraji vozovky, např.
Oslnění definovat jako „extrémní jas“. Velikost využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin
zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. Aby mohl řidič tento objekt
vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy. Využitelný rozsah zorného
pole zužuje nejen vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací,
které překračuje kapacitu centrální nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat. 2009)
Barevné vidění
Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce. Periferní vidění průběhu přijímání informací
slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění.
Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém je
v daném okamžiku jedinec schopen vnímat objekty. Čím
větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole. Výkonnost periferního
vidění může být kompenzována určité míry nápadností objektu. Situaci je
možno řešit dvěma způsoby. nápomocné při odhadování
odstupu, parkování, manévrech zařazování, otáčení apod.
Z experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení
rychlosti bez ohledu kvalitu zraku.skupinou řidičů, kteří havarovali při nočním řízení. řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku,
kteří potřebují vyšší míru prostorového vidění. hrajících dětí pod. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit
dopravní chování.
Prostorové vidění
Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m. Pokud objekt objeví
např. Reakční doba
řidičů tak prodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu. Periferní
vidění není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé
excentricitě.)
