Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji
Využitelný rozsah zorného
pole zužuje nejen vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací,
které překračuje kapacitu centrální nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat. Výkonnost periferního
vidění může být kompenzována určité míry nápadností objektu. nápomocné při odhadování
odstupu, parkování, manévrech zařazování, otáčení apod. (Cohen 1998)
Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici. Nebezpečné objekty, které objeví
na pravé nebo levé straně vozovky pod úhlem zorného pole 20° více, nacházejí vzdálenosti vozidla
menší než Tato vzdálenost praxi kratší než brzdná dráha při nouzovém brzdění. Inhibice periferie menší větší podle
míry kognitivní zátěže. určitých dopravních situacích může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních
pohybů. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční
normalizace. Reakční doba
řidičů tak prodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu.
Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající rychlostí vozidla. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem
objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem.
Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém je
v daném okamžiku jedinec schopen vnímat objekty. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin
zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění. Periferní vidění průběhu přijímání informací
slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění. Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti
s očními patologiemi (katarakta, atd. Situaci je
možno řešit dvěma způsoby. Pokud objekt objeví
např. Barvocit nejlépe
vyznačen žluté skvrně.
Prostorové vidění
Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m. (Rehnová kol. může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným
polem jezdí pomaleji. 2009)
Barevné vidění
Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce. Autoři doporučují větší důraz preventivní prohlídky, protože
řidiči svoje postižení často neuvědomovali. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit
dopravní chování. Umožňuje prostorovou integraci, podstatným
způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. Aby mohl řidič tento objekt
vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy.
Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost
nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco
s přehlédnutím signálů periferii počítá. o
posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou osoby porušeným barvocitem způsobilé,
vyžadována prohlídka specialisty. Jedná např. Situaci může zhoršit individuální kvalita
Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Podzimní setkání Jablonec nad Nisou listopadu 2010 63
.
Nejcitlivější oko vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). Přesto existují dopravní profese např.skupinou řidičů, kteří havarovali při nočním řízení. řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku,
kteří potřebují vyšší míru prostorového vidění. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což již periferní vidění. Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší
blízkostí objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo po
transportu tohoto objektu pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb.
Oslnění definovat jako „extrémní jas“.
Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. Směrem periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu
zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus, 1997; Hrazdíra, 1983). (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární
rešerše 2008
Zorné pole řidiče jeho parametry
V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním
zorném poli např. znamená časovou ztrátu pomalejší
reakci.
Z experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení
rychlosti bez ohledu kvalitu zraku. Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává
žádný zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění. Velikost využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat. Periferní
vidění není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé
excentricitě. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo
jedoucího vpředu, přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování
potencionálně nebezpečných objektů okraji vozovky, např.). hrajících dětí pod. Čím
větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti
řidičům binokulárním viděním. pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce
