Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji
Při
fotopickém vidění sítnice nejcitlivější.
> soumraku dne nejnápadnější fluoreskující oranžová. těchto podmínek dochází dříve rozeznávání předmětů,
jejichž obraz rozeznáván periferii sítnice. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho pozadím)
jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. Reakční doba řidičů tak prodlužuje se
snižujícím kontrastem jasem podnětu. Nazýváme viděním fotopickým. Např. Při snížení osvětlení dochází přechodu vidění tyčinkové. Vidění, při
kterém zapojují tyčinky čípky nazývá viděním mezopickým Vidění okem adaptovaným tmu nazýváme
skotopickým Toho čípky prakticky neúčastní, proto jde vidění nebarevné, neostré, centrálním skotomem,
ale mimořádnou citlivostí nízkým intenzitám světla.
Lachenmayr (1998) srovnával běžné kompletní oftalmologické vyšetření řidičů, kteří způsobili nehodu, řidičů,
kteří způsobili nehodu ohledem příčinu nehody (noční řízení, nepřiměřená jízda, vliv distraktoru) řidičů, kteří
zatím nehodu neměli.
(Štikarová, 2003)
Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. denního světla výkonnost řidiče nestačí
zpracovat podněty, noční jízdy vytváří zrakové vnímání omezení příjmu informací. Důsledkem této skutečnosti zhoršené
zpracování informací pohybu okolních předmětů, nižšího osvětlení tak může dojít podcenění rychlosti
ostatních vozidel.
> Pohyb identifikovaných objektů
> Velikost změna velikosti identifikovaných objektů
> Poloha změna polohy objektu zorném poli
> Adaptace vnímání její časový průběh
> světlost, barevný kontrast, míra oslnění.
> Při nedostatečném osvětlení předmětu ztrácejí barvu mění jas. Kvalitu zrakové percepce je
nutno uvažovat okruzích:
> příjem informací během jízdy světla
> zrakové vnímání během noční jízdy
> zrakové vnímání během jízdy mlhy
Kvalitu vizuálního vnímání při řízení vozidla zásadním způsobem ovlivňují následující
faktory:
> Postranní světlo snižuje citlivost sítnice.
> Žlutá barva působí tak, vzdálené předměty zdají bližší jak dne, tak noci. Největší rozdíl byl mezi kontrolní skupinou a
Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení Podzimní setkání Jablonec nad Nisou listopadu 2010 62
. (Plainis spol, 2006; Murray Plainis
S, 2003). červené předměty denním světle
vypadají jako černé při slabém osvětlení.
> Šedé odstíny způsobují, předměty zdají být nejdále. jedna příčin zvýšené nehodovosti při nočních jízdách.
> denním světle barvy vzdálených předmětů zdají bledší než barvy předmětů blízkých mají slabý
nádech modra.
Zpracování informace tyčinkami pomalejší (prodlužuje reakční doba).
> Zraková ostrost
> Vidění snížené viditelnosti citlivost oslnění
> Barevné vidění
> Prostorové vidění
> Zorné pole
> Poruchy vidění
Vidění snížené viditelnosti citlivost oslnění
Ve dne převládá barevné vidění pomocí čípků. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin zvýšené nehodovosti při
nočních jízdách. Jde ostré, barevné vidění.Příjem informací ovlivněný kvalitou světla
Na kvalitní osvětlení jsou citlivé prakticky všechny zrakové funkce. Zjistil, všichni řidiči, kteří způsobili nehodu, měli statisticky významně sníženou zrakovou
ostrost, redukované vidění šera zvýšenou citlivost oslnění.
> nefluoreskujících povrchů obstála nejlépe citrónově žlutá barva.
Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány
daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. Situaci může zhoršit individuální kvalita zraku, významně
vyšší riziko nehody tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera zvýšenou
citlivostí oslnění. Prodlužuje brzdná dráha
