Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji
Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává
žádný zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění. o
posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou osoby porušeným barvocitem způsobilé,
vyžadována prohlídka specialisty. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční
normalizace. řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku,
kteří potřebují vyšší míru prostorového vidění. Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší
blízkostí objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. Velikost využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat. Periferní vidění průběhu přijímání informací
slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění. Výkonnost periferního
vidění může být kompenzována určité míry nápadností objektu. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb. (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární
rešerše 2008
Zorné pole řidiče jeho parametry
V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním
zorném poli např. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což již periferní vidění. 2009)
Barevné vidění
Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce. Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti
s očními patologiemi (katarakta, atd. Situaci je
možno řešit dvěma způsoby. nápomocné při odhadování
odstupu, parkování, manévrech zařazování, otáčení apod.
Nejcitlivější oko vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). Inhibice periferie menší větší podle
míry kognitivní zátěže.
Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. hrajících dětí pod. (Cohen 1998)
Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici. Reakční doba
řidičů tak prodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu.
Rozhodující intaktní zorné pole asi 20°-30°. Nebezpečné objekty, které objeví
na pravé nebo levé straně vozovky pod úhlem zorného pole 20° více, nacházejí vzdálenosti vozidla
menší než Tato vzdálenost praxi kratší než brzdná dráha při nouzovém brzdění. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin
zvýšené nehodovosti při nočních jízdách.Oslnění definovat jako „extrémní jas“. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti
řidičům binokulárním viděním. (Rehnová kol. Umožňuje prostorovou integraci, podstatným
způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. Barvocit nejlépe
vyznačen žluté skvrně. Aby mohl řidič tento objekt
vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy.
"Environmentální účinky umělého osvětlení Jablonec nad Nisou listopadu 2010" 17
. znamená časovou ztrátu pomalejší
reakci. Periferní
vidění není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé
excentricitě.). Směrem periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu
zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus, 1997; Hrazdíra, 1983). Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající rychlostí vozidla.
Prostorové vidění
Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m.
Z experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení
rychlosti bez ohledu kvalitu zraku. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem
objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo po
transportu tohoto objektu pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění. Využitelný rozsah zorného
pole zužuje nejen vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací,
které překračuje kapacitu centrální nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat. Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco
s přehlédnutím signálů periferii počítá. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit
dopravní chování.
Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas.
Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost
nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Jedná např. může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným
polem jezdí pomaleji. Čím
větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole. Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění. Pokud objekt objeví
např.
Vedle velikosti kritického objektu fyziologického hlediska rozhodující poloha objektu zorném poli řidiče. Přesto existují dopravní profese např. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo
jedoucího vpředu, přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování
potencionálně nebezpečných objektů okraji vozovky, např. Situaci může zhoršit individuální kvalita
zraku, významně vyšší riziko nehody tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera
a zvýšenou citlivostí oslnění. Zorné pole jehož rozsahu může řidič vnímané objekty ještě
reagovat omezuje vzrůstající rychlostí vozidla. určitých dopravních situacích může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních
pohybů. pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce.
Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém je
v daném okamžiku jedinec schopen vnímat objekty
