Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji
Čím
větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole. Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti
s očními patologiemi (katarakta, atd. o
posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou osoby porušeným barvocitem způsobilé,
vyžadována prohlídka specialisty. Výkonnost periferního
vidění může být kompenzována určité míry nápadností objektu.
"Environmentální účinky umělého osvětlení Jablonec nad Nisou listopadu 2010" 17
. Inhibice periferie menší větší podle
míry kognitivní zátěže. Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší
blízkostí objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární
rešerše 2008
Zorné pole řidiče jeho parametry
V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním
zorném poli např. (Cohen 1998)
Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo
jedoucího vpředu, přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování
potencionálně nebezpečných objektů okraji vozovky, např.
Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém je
v daném okamžiku jedinec schopen vnímat objekty. Zorné pole jehož rozsahu může řidič vnímané objekty ještě
reagovat omezuje vzrůstající rychlostí vozidla. (Rehnová kol. 2009)
Barevné vidění
Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce. Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco
s přehlédnutím signálů periferii počítá. Situaci je
možno řešit dvěma způsoby. Směrem periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu
zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus, 1997; Hrazdíra, 1983).
Z experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení
rychlosti bez ohledu kvalitu zraku. Periferní
vidění není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé
excentricitě. řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku,
kteří potřebují vyšší míru prostorového vidění. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční
normalizace.). Situaci může zhoršit individuální kvalita
zraku, významně vyšší riziko nehody tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera
a zvýšenou citlivostí oslnění. Využitelný rozsah zorného
pole zužuje nejen vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací,
které překračuje kapacitu centrální nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což již periferní vidění.
Rozhodující intaktní zorné pole asi 20°-30°. Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo po
transportu tohoto objektu pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění.
Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. Přesto existují dopravní profese např. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem
objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. znamená časovou ztrátu pomalejší
reakci. Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající rychlostí vozidla. určitých dopravních situacích může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních
pohybů. Barvocit nejlépe
vyznačen žluté skvrně. Velikost využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat. Nebezpečné objekty, které objeví
na pravé nebo levé straně vozovky pod úhlem zorného pole 20° více, nacházejí vzdálenosti vozidla
menší než Tato vzdálenost praxi kratší než brzdná dráha při nouzovém brzdění.
Vedle velikosti kritického objektu fyziologického hlediska rozhodující poloha objektu zorném poli řidiče. může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným
polem jezdí pomaleji. Pokud objekt objeví
např. Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává
žádný zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění. Reakční doba
řidičů tak prodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu.
Prostorové vidění
Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m. Umožňuje prostorovou integraci, podstatným
způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění.
Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost
nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. nápomocné při odhadování
odstupu, parkování, manévrech zařazování, otáčení apod. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit
dopravní chování. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin
zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. Periferní vidění průběhu přijímání informací
slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění.
Nejcitlivější oko vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce. Jedná např.
Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti
řidičům binokulárním viděním. Aby mohl řidič tento objekt
vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy. hrajících dětí pod.Oslnění definovat jako „extrémní jas“
