Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji
Oslnění definovat jako „extrémní jas“.
Z experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení
rychlosti bez ohledu kvalitu zraku. znamená časovou ztrátu pomalejší
reakci. Využitelný rozsah zorného
pole zužuje nejen vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací,
které překračuje kapacitu centrální nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit
dopravní chování. určitých dopravních situacích může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních
pohybů. pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce.
Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. Směrem periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu
zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus, 1997; Hrazdíra, 1983). o
posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou osoby porušeným barvocitem způsobilé,
vyžadována prohlídka specialisty. Periferní
vidění není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé
excentricitě. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční
normalizace. Zorné pole jehož rozsahu může řidič vnímané objekty ještě
reagovat omezuje vzrůstající rychlostí vozidla. Velikost využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat. Nebezpečné objekty, které objeví
na pravé nebo levé straně vozovky pod úhlem zorného pole 20° více, nacházejí vzdálenosti vozidla
menší než Tato vzdálenost praxi kratší než brzdná dráha při nouzovém brzdění. Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo po
transportu tohoto objektu pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění. Inhibice periferie menší větší podle
míry kognitivní zátěže. Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající rychlostí vozidla. Pokud objekt objeví
např. Periferní vidění průběhu přijímání informací
slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění. Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává
žádný zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění. Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti
s očními patologiemi (katarakta, atd. řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku,
kteří potřebují vyšší míru prostorového vidění. Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco
s přehlédnutím signálů periferii počítá.
Rozhodující intaktní zorné pole asi 20°-30°.).
Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost
nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb. (Cohen 1998)
Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici. 2009)
Barevné vidění
Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce. Čím
větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole.
Nejcitlivější oko vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). (Rehnová kol. Jedná např. Situaci je
možno řešit dvěma způsoby. hrajících dětí pod.
Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin
zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným
polem jezdí pomaleji. Situaci může zhoršit individuální kvalita
zraku, významně vyšší riziko nehody tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera
a zvýšenou citlivostí oslnění. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo
jedoucího vpředu, přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování
potencionálně nebezpečných objektů okraji vozovky, např.
Prostorové vidění
Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m. Výkonnost periferního
vidění může být kompenzována určité míry nápadností objektu. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti
řidičům binokulárním viděním. Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší
blízkostí objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. Reakční doba
řidičů tak prodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu. (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární
rešerše 2008
Zorné pole řidiče jeho parametry
V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním
zorném poli např. Umožňuje prostorovou integraci, podstatným
způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti.
Vedle velikosti kritického objektu fyziologického hlediska rozhodující poloha objektu zorném poli řidiče. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem
objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. Barvocit nejlépe
vyznačen žluté skvrně.
Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém je
v daném okamžiku jedinec schopen vnímat objekty.
"Environmentální účinky umělého osvětlení Jablonec nad Nisou listopadu 2010" 17
. Aby mohl řidič tento objekt
vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy. Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění. nápomocné při odhadování
odstupu, parkování, manévrech zařazování, otáčení apod. Přesto existují dopravní profese např. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což již periferní vidění
