Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji
Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší
blízkostí objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční
normalizace. znamená časovou ztrátu pomalejší
reakci. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo
jedoucího vpředu, přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování
potencionálně nebezpečných objektů okraji vozovky, např.
"Environmentální účinky umělého osvětlení Jablonec nad Nisou listopadu 2010" 17
.
Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost
nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem
objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající rychlostí vozidla.
Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém je
v daném okamžiku jedinec schopen vnímat objekty.
Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. Periferní vidění průběhu přijímání informací
slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění. Umožňuje prostorovou integraci, podstatným
způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární
rešerše 2008
Zorné pole řidiče jeho parametry
V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním
zorném poli např. hrajících dětí pod. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což již periferní vidění. nápomocné při odhadování
odstupu, parkování, manévrech zařazování, otáčení apod. Výkonnost periferního
vidění může být kompenzována určité míry nápadností objektu. Situaci je
možno řešit dvěma způsoby. Přesto existují dopravní profese např. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti
řidičům binokulárním viděním. určitých dopravních situacích může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních
pohybů. Využitelný rozsah zorného
pole zužuje nejen vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací,
které překračuje kapacitu centrální nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat.
Nejcitlivější oko vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). Barvocit nejlépe
vyznačen žluté skvrně. Aby mohl řidič tento objekt
vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy. může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným
polem jezdí pomaleji. Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti
s očními patologiemi (katarakta, atd. Nebezpečné objekty, které objeví
na pravé nebo levé straně vozovky pod úhlem zorného pole 20° více, nacházejí vzdálenosti vozidla
menší než Tato vzdálenost praxi kratší než brzdná dráha při nouzovém brzdění.
Rozhodující intaktní zorné pole asi 20°-30°.
Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. Čím
větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole. Reakční doba
řidičů tak prodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu.).
Vedle velikosti kritického objektu fyziologického hlediska rozhodující poloha objektu zorném poli řidiče. (Rehnová kol. o
posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou osoby porušeným barvocitem způsobilé,
vyžadována prohlídka specialisty. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit
dopravní chování.
Prostorové vidění
Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb. 2009)
Barevné vidění
Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce. Situaci může zhoršit individuální kvalita
zraku, významně vyšší riziko nehody tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera
a zvýšenou citlivostí oslnění. pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce. řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku,
kteří potřebují vyšší míru prostorového vidění. Inhibice periferie menší větší podle
míry kognitivní zátěže. Velikost využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat. Zorné pole jehož rozsahu může řidič vnímané objekty ještě
reagovat omezuje vzrůstající rychlostí vozidla.Oslnění definovat jako „extrémní jas“. Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění. (Cohen 1998)
Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici. Pokud objekt objeví
např. Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo po
transportu tohoto objektu pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění.
Z experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení
rychlosti bez ohledu kvalitu zraku. Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco
s přehlédnutím signálů periferii počítá. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin
zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. Jedná např. Periferní
vidění není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé
excentricitě. Směrem periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu
zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus, 1997; Hrazdíra, 1983). Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává
žádný zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění
