Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji
případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo
jedoucího vpředu, přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování
potencionálně nebezpečných objektů okraji vozovky, např. 2009)
Barevné vidění
Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce. nápomocné při odhadování
odstupu, parkování, manévrech zařazování, otáčení apod. Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění. Umožňuje prostorovou integraci, podstatným
způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco
s přehlédnutím signálů periferii počítá.Oslnění definovat jako „extrémní jas“. Situaci může zhoršit individuální kvalita
zraku, významně vyšší riziko nehody tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera
a zvýšenou citlivostí oslnění. může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným
polem jezdí pomaleji. hrajících dětí pod. Přesto existují dopravní profese např. pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce. Nebezpečné objekty, které objeví
na pravé nebo levé straně vozovky pod úhlem zorného pole 20° více, nacházejí vzdálenosti vozidla
menší než Tato vzdálenost praxi kratší než brzdná dráha při nouzovém brzdění. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční
normalizace. Periferní
vidění není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé
excentricitě. o
posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou osoby porušeným barvocitem způsobilé,
vyžadována prohlídka specialisty. (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární
rešerše 2008
Zorné pole řidiče jeho parametry
V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním
zorném poli např.
Z experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení
rychlosti bez ohledu kvalitu zraku. Výkonnost periferního
vidění může být kompenzována určité míry nápadností objektu.
Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost
nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Velikost využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti
řidičům binokulárním viděním. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem
objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem.
Vedle velikosti kritického objektu fyziologického hlediska rozhodující poloha objektu zorném poli řidiče. Reakční doba
řidičů tak prodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu. Zorné pole jehož rozsahu může řidič vnímané objekty ještě
reagovat omezuje vzrůstající rychlostí vozidla. určitých dopravních situacích může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních
pohybů. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb. Využitelný rozsah zorného
pole zužuje nejen vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací,
které překračuje kapacitu centrální nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat. znamená časovou ztrátu pomalejší
reakci.
Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. Situaci je
možno řešit dvěma způsoby.
Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém je
v daném okamžiku jedinec schopen vnímat objekty. Periferní vidění průběhu přijímání informací
slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění. řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku,
kteří potřebují vyšší míru prostorového vidění. Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající rychlostí vozidla. Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává
žádný zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit
dopravní chování. Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo po
transportu tohoto objektu pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění. Aby mohl řidič tento objekt
vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy.). Směrem periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu
zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus, 1997; Hrazdíra, 1983). Pokud objekt objeví
např. Inhibice periferie menší větší podle
míry kognitivní zátěže. (Rehnová kol. Čím
větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole.
Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což již periferní vidění. (Cohen 1998)
Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici.
Nejcitlivější oko vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti
s očními patologiemi (katarakta, atd.
Rozhodující intaktní zorné pole asi 20°-30°. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin
zvýšené nehodovosti při nočních jízdách.
Prostorové vidění
Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m. Barvocit nejlépe
vyznačen žluté skvrně.
"Environmentální účinky umělého osvětlení Jablonec nad Nisou listopadu 2010" 17
. Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší
blízkostí objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. Jedná např
