SRVO: podzimní setkání 2010

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji

Vydal: SRVO Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

Strana 109 z 192

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší blízkostí objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. Přesto existují dopravní profese např. Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění. Periferní vidění není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé excentricitě. 2009) Barevné vidění Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce. Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. Situaci je možno řešit dvěma způsoby. Periferní vidění průběhu přijímání informací slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění. Prostorové vidění Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m. Využitelný rozsah zorného pole zužuje nejen vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací, které překračuje kapacitu centrální nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat. Nebezpečné objekty, které objeví na pravé nebo levé straně vozovky pod úhlem zorného pole 20° více, nacházejí vzdálenosti vozidla menší než Tato vzdálenost praxi kratší než brzdná dráha při nouzovém brzdění. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. Pokud objekt objeví např. "Environmentální účinky umělého osvětlení Jablonec nad Nisou listopadu 2010" 17 . (Cohen 1998) Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici. Velikost využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat. Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává žádný zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění. Jedná např. (Rehnová kol. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti řidičům binokulárním viděním. Čím větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole.). (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární rešerše 2008 Zorné pole řidiče jeho parametry V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním zorném poli např. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo jedoucího vpředu, přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování potencionálně nebezpečných objektů okraji vozovky, např. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což již periferní vidění. Rozhodující intaktní zorné pole asi 20°-30°. znamená časovou ztrátu pomalejší reakci. Inhibice periferie menší větší podle míry kognitivní zátěže. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb. Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. Aby mohl řidič tento objekt vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy. Z experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení rychlosti bez ohledu kvalitu zraku. může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným polem jezdí pomaleji. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit dopravní chování. Reakční doba řidičů tak prodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu. určitých dopravních situacích může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních pohybů. Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém je v daném okamžiku jedinec schopen vnímat objekty. Umožňuje prostorovou integraci, podstatným způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco s přehlédnutím signálů periferii počítá. Vedle velikosti kritického objektu fyziologického hlediska rozhodující poloha objektu zorném poli řidiče. Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající rychlostí vozidla. Nejcitlivější oko vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku, kteří potřebují vyšší míru prostorového vidění.Oslnění definovat jako „extrémní jas“. Barvocit nejlépe vyznačen žluté skvrně. Zorné pole jehož rozsahu může řidič vnímané objekty ještě reagovat omezuje vzrůstající rychlostí vozidla. Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. Situaci může zhoršit individuální kvalita zraku, významně vyšší riziko nehody tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera a zvýšenou citlivostí oslnění. nápomocné při odhadování odstupu, parkování, manévrech zařazování, otáčení apod. hrajících dětí pod. o posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou osoby porušeným barvocitem způsobilé, vyžadována prohlídka specialisty. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční normalizace. pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce. Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti s očními patologiemi (katarakta, atd. Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo po transportu tohoto objektu pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění. Směrem periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus, 1997; Hrazdíra, 1983). Výkonnost periferního vidění může být kompenzována určité míry nápadností objektu