Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji
Barvocit nejlépe
vyznačen žluté skvrně. Zorné pole jehož rozsahu může řidič vnímané objekty ještě
reagovat omezuje vzrůstající rychlostí vozidla. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit
dopravní chování. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem
objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární
rešerše 2008
Zorné pole řidiče jeho parametry
V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním
zorném poli např.
Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. Situaci může zhoršit individuální kvalita
zraku, významně vyšší riziko nehody tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera
a zvýšenou citlivostí oslnění.
Vedle velikosti kritického objektu fyziologického hlediska rozhodující poloha objektu zorném poli řidiče. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční
normalizace. Reakční doba
řidičů tak prodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb.
"Environmentální účinky umělého osvětlení Jablonec nad Nisou listopadu 2010" 17
. (Cohen 1998)
Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici. může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným
polem jezdí pomaleji. Nebezpečné objekty, které objeví
na pravé nebo levé straně vozovky pod úhlem zorného pole 20° více, nacházejí vzdálenosti vozidla
menší než Tato vzdálenost praxi kratší než brzdná dráha při nouzovém brzdění. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin
zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. 2009)
Barevné vidění
Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce.
Rozhodující intaktní zorné pole asi 20°-30°. znamená časovou ztrátu pomalejší
reakci. Využitelný rozsah zorného
pole zužuje nejen vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací,
které překračuje kapacitu centrální nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat.
Nejcitlivější oko vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco
s přehlédnutím signálů periferii počítá. Velikost využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat. Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti
s očními patologiemi (katarakta, atd. pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce. Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění.Oslnění definovat jako „extrémní jas“. Přesto existují dopravní profese např. určitých dopravních situacích může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních
pohybů. Umožňuje prostorovou integraci, podstatným
způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. Výkonnost periferního
vidění může být kompenzována určité míry nápadností objektu. nápomocné při odhadování
odstupu, parkování, manévrech zařazování, otáčení apod.
Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. Čím
větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole. Inhibice periferie menší větší podle
míry kognitivní zátěže. řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku,
kteří potřebují vyšší míru prostorového vidění.).
Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost
nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Jedná např. Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo po
transportu tohoto objektu pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění. Směrem periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu
zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus, 1997; Hrazdíra, 1983). Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší
blízkostí objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. Pokud objekt objeví
např. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což již periferní vidění. o
posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou osoby porušeným barvocitem způsobilé,
vyžadována prohlídka specialisty. hrajících dětí pod. (Rehnová kol. Situaci je
možno řešit dvěma způsoby.
Prostorové vidění
Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m. Aby mohl řidič tento objekt
vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy. Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává
žádný zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti
řidičům binokulárním viděním.
Z experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení
rychlosti bez ohledu kvalitu zraku. Periferní
vidění není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé
excentricitě. Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající rychlostí vozidla. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo
jedoucího vpředu, přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování
potencionálně nebezpečných objektů okraji vozovky, např. Periferní vidění průběhu přijímání informací
slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění.
Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém je
v daném okamžiku jedinec schopen vnímat objekty
