SRVO: podzimní setkání 2010

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji

Vydal: SRVO Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

Strana 109 z 192

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční normalizace. Aby mohl řidič tento objekt vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit dopravní chování. Čím větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole. Jedná např. Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti s očními patologiemi (katarakta, atd. Výkonnost periferního vidění může být kompenzována určité míry nápadností objektu. Situaci může zhoršit individuální kvalita zraku, významně vyšší riziko nehody tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera a zvýšenou citlivostí oslnění.Oslnění definovat jako „extrémní jas“. Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. Směrem periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus, 1997; Hrazdíra, 1983). Vedle velikosti kritického objektu fyziologického hlediska rozhodující poloha objektu zorném poli řidiče. Situaci je možno řešit dvěma způsoby. Barvocit nejlépe vyznačen žluté skvrně. řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku, kteří potřebují vyšší míru prostorového vidění. Periferní vidění průběhu přijímání informací slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění. Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší blízkostí objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. hrajících dětí pod. Využitelný rozsah zorného pole zužuje nejen vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací, které překračuje kapacitu centrální nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat. Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává žádný zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb. Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém je v daném okamžiku jedinec schopen vnímat objekty. o posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou osoby porušeným barvocitem způsobilé, vyžadována prohlídka specialisty. Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající rychlostí vozidla. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo jedoucího vpředu, přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování potencionálně nebezpečných objektů okraji vozovky, např. Přesto existují dopravní profese např. Z experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení rychlosti bez ohledu kvalitu zraku. určitých dopravních situacích může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních pohybů. Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo po transportu tohoto objektu pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což již periferní vidění. (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární rešerše 2008 Zorné pole řidiče jeho parametry V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním zorném poli např. "Environmentální účinky umělého osvětlení Jablonec nad Nisou listopadu 2010" 17 . Pokud objekt objeví např. (Rehnová kol. Nebezpečné objekty, které objeví na pravé nebo levé straně vozovky pod úhlem zorného pole 20° více, nacházejí vzdálenosti vozidla menší než Tato vzdálenost praxi kratší než brzdná dráha při nouzovém brzdění. Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco s přehlédnutím signálů periferii počítá. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti řidičům binokulárním viděním. Periferní vidění není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé excentricitě. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. znamená časovou ztrátu pomalejší reakci. Velikost využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat. 2009) Barevné vidění Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce. Zorné pole jehož rozsahu může řidič vnímané objekty ještě reagovat omezuje vzrůstající rychlostí vozidla. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. Reakční doba řidičů tak prodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu. Umožňuje prostorovou integraci, podstatným způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. Nejcitlivější oko vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). nápomocné při odhadování odstupu, parkování, manévrech zařazování, otáčení apod. Inhibice periferie menší větší podle míry kognitivní zátěže. Rozhodující intaktní zorné pole asi 20°-30°. Prostorové vidění Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m. pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce.). může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným polem jezdí pomaleji. (Cohen 1998) Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici