SRVO: podzimní setkání 2010

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji

Vydal: SRVO Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

Strana 109 z 192

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Pravděpodobnost, nebude objekt periferii vnímán, klesá větší blízkostí objektu centrálnímu vidění, nápadností objektu redukcí zátěže řidiče. Aby mohl řidič tento objekt vnímat centrálně, musí pomoci pohybem očí nebo pohybem hlavy. o posuzování zdravotní způsobilosti řízení motorových vozidel jsou osoby porušeným barvocitem způsobilé, vyžadována prohlídka specialisty. Velikost využitelného zorného pole závisí kvantitě informací, které nutno zpracovat. vzdálenosti vnímán oblasti sítnice 60°, což již periferní vidění. Opět jde problém, který zvýrazňuje starších řidičů souvislosti s očními patologiemi (katarakta, atd. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem.). Řidič reaguje buď přímo podnět, který vynořil periferním zorném poli, nebo po transportu tohoto objektu pomocí očních pohybů oblasti centrálního vidění. Zorné pole jehož rozsahu může řidič vnímané objekty ještě reagovat omezuje vzrůstající rychlostí vozidla. Starší řidiči jsou citlivější oslnění mají prodloužený čas funkční normalizace. Infračervené ultrafialové záření například nevyvolává žádný zrakový vjem ani při vysoké intenzitě, pouze rozmezí 380 760 dochází zrakovému podráždění. Periferní vidění není schopno zprostředkovat požadovaný vstup informací průměrných dopravních situacích při malé excentricitě. 2009) Barevné vidění Lidské oko různě citlivé záření různé vlnové délce. případy jízdy hustém městském provozu, při koncentraci vozidlo jedoucího vpředu, přiblížení nepřehledné křižovatce, intenzivní sledování dopravního značení, při pozorování potencionálně nebezpečných objektů okraji vozovky, např. Z psychologického hlediska důležitý pojem využitelný rozsah zorného pole výseč zorného pole, kterém je v daném okamžiku jedinec schopen vnímat objekty. Pouze jeho rozsahu vnímané informace mohou ovlivnit dopravní chování. může být důvodem, proč lidé redukovaným zorným polem jezdí pomaleji. (Rehnová kol. Dle Vyhlášky 253/2007 Sb. Jedná např. Situaci je možno řešit dvěma způsoby. Jednoocí řidiči nevykazují zvýšené riziko nehody oproti řidičům binokulárním viděním. (Lachenmayer, 1995) Černochová Zrakové vnímání řidiče, literární rešerše 2008 Zorné pole řidiče jeho parametry V dopravních situacích potřebuje řidič vnímat informace, které vycházejí vzdálenějších lokalizací periferním zorném poli např. "Environmentální účinky umělého osvětlení Jablonec nad Nisou listopadu 2010" 17 . Výkonnost periferního vidění může být kompenzována určité míry nápadností objektu. Barvocit nejlépe vyznačen žluté skvrně. Z experimentálních výsledků projektu IZAMK vyplývá, simulovaná mlha přiměla řidiče razantnímu snížení rychlosti bez ohledu kvalitu zraku. Fixace objektu centrálním vidění vědomá, zatímco s přehlédnutím signálů periferii počítá. Směrem periférii sítnice schopnosti rozlišovat barvy ubývá, postupně pro barvu zelenou, červenou modrou (Forrester, 2002; Kraus, 1997; Hrazdíra, 1983). Prostorové vidění Vnímání hloubky (prostorových proporcí) uplatňuje vzdálenosti asi 30m. Inhibice periferie menší větší podle míry kognitivní zátěže. Využitelný rozsah zorného pole zužuje nejen vzrůstající rychlostí vozidla, ale také zvyšujícím množstvím poskytovaných informací, které překračuje kapacitu centrální nervové soustavy, umožňující dané informace zpracovat. Ještě více projeví při současném zatížení centrálního vidění. (Cohen 1998) Kontrastní citlivost směrem fovey výrazně snižuje, čímž ztěžuje vznik obrazu objektu sítnici. Rozhodující intaktní zorné pole asi 20°-30°. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. Periferní vidění průběhu přijímání informací slouží jako „stanice alarmu“ pro zaměření centrálního vidění. Zhoršení periferního vidění vyvolává zvýšená pozornostní zátěž řidiče. Nejcitlivější oko vlnové délky ležící uprostřed intervalu (žlutozelené světlo 555 nm). Přesto existují dopravní profese např. určitých dopravních situacích může znamenat pětinásobné prodloužení doby očních pohybů. Využitelný rozsah zorného pole zužuje také vzrůstající rychlostí vozidla. Pokud objekt objeví např. Nebezpečné objekty, které objeví na pravé nebo levé straně vozovky pod úhlem zorného pole 20° více, nacházejí vzdálenosti vozidla menší než Tato vzdálenost praxi kratší než brzdná dráha při nouzovém brzdění. řidič jeřábu nebo vysokozdvižného vozíku, kteří potřebují vyšší míru prostorového vidění. Vedle velikosti kritického objektu fyziologického hlediska rozhodující poloha objektu zorném poli řidiče. znamená časovou ztrátu pomalejší reakci. Čím větší množství informací, tím větší zúžení zorného pole. hrajících dětí pod. Řízení motorového vozidla značné míry dynamickou periferní vizuální úlohou, centrální zraková ostrost nemusí být indexem přiměřenosti zraku dopravní situaci. Reakční doba řidičů tak prodlužuje snižujícím kontrastem jasem podnětu. pohled stranou při přejíždění jízdních pruzích nebo při přibližování křižovatce. Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. Situaci může zhoršit individuální kvalita zraku, významně vyšší riziko nehody tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera a zvýšenou citlivostí oslnění. Umožňuje prostorovou integraci, podstatným způsobem ovlivňuje vnímání rychlosti. nápomocné při odhadování odstupu, parkování, manévrech zařazování, otáčení apod.Oslnění definovat jako „extrémní jas“