SRVO: podzimní setkání 2010

| Kategorie: Sborník  | Tento dokument chci!

Seminář SRVO Sjednocení datových a mapových modulů pasportu veřejného osvětlení - software různých výrobců> Vliv osvětlení na reakční dobu řidiče> Energetické a ekologické aspekty veřejného osvětlení> Porovnání vysokotlakých sodíkových výbojek a svítících diod (LED)> Metody v defektoskopii prvků osvětlovací soustavy - stožáry> Zvýšení korozivzdornosti stožárů provedením termoplastické povrchové úpravy> Porovnání osvětlovacích soustav s novými světelnými zdroji

Vydal: SRVO Společnost pro rozvoj veřejného osvětlení

Strana 108 z 192

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Autoři doporučují větší důraz preventivní prohlídky, protože řidiči svoje postižení často neuvědomovali. Lachenmayr (1998) srovnával běžné kompletní oftalmologické vyšetření řidičů, kteří způsobili nehodu, řidičů, kteří způsobili nehodu ohledem příčinu nehody (noční řízení, nepřiměřená jízda, vliv distraktoru) řidičů, kteří zatím nehodu neměli. Důsledkem této skutečnosti zhoršené zpracování informací pohybu okolních předmětů, nižšího osvětlení tak může dojít podcenění rychlosti ostatních vozidel. > nefluoreskujících povrchů obstála nejlépe citrónově žlutá barva. Situaci může zhoršit individuální kvalita zraku, významně vyšší riziko nehody tmy řidičů poruchou zrakové ostrosti, redukovaným viděním šera zvýšenou citlivostí oslnění. > Pohyb identifikovaných objektů > Velikost změna velikosti identifikovaných objektů > Poloha změna polohy objektu zorném poli > Adaptace vnímání její časový průběh > světlost, barevný kontrast, míra oslnění. > soumraku dne nejnápadnější fluoreskující oranžová. Kvalitu zrakové percepce je nutno uvažovat okruzích: > příjem informací během jízdy světla > zrakové vnímání během noční jízdy > zrakové vnímání během jízdy mlhy Kvalitu vizuálního vnímání při řízení vozidla zásadním způsobem ovlivňují následující faktory: > Postranní světlo snižuje citlivost sítnice. Zjistil, všichni řidiči, kteří způsobili nehodu, měli statisticky významně sníženou zrakovou ostrost, redukované vidění šera zvýšenou citlivost oslnění. > Zraková ostrost > Vidění snížené viditelnosti citlivost oslnění > Barevné vidění > Prostorové vidění > Zorné pole > Poruchy vidění Vidění snížené viditelnosti citlivost oslnění Ve dne převládá barevné vidění pomocí čípků. Při fotopickém vidění sítnice nejcitlivější. (Štikarová, 2003) Zhoršení vyvolává nedostatečný kontrast jas. Při rychle měnících podmínkách dálnici jedna příčin zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. Vidění, při kterém zapojují tyčinky čípky nazývá viděním mezopickým Vidění okem adaptovaným tmu nazýváme skotopickým Toho čípky prakticky neúčastní, proto jde vidění nebarevné, neostré, centrálním skotomem, ale mimořádnou citlivostí nízkým intenzitám světla. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. > Při nedostatečném osvětlení předmětu ztrácejí barvu mění jas. > Šedé odstíny způsobují, předměty zdají být nejdále. Zpracování informace tyčinkami pomalejší (prodlužuje reakční doba). jedna příčin zvýšené nehodovosti při nočních jízdách. Např. Jde ostré, barevné vidění. Reakční doba řidičů tak prodlužuje se snižujícím kontrastem jasem podnětu. červené předměty denním světle vypadají jako černé při slabém osvětlení. Největší rozdíl byl mezi kontrolní skupinou a skupinou řidičů, kteří havarovali při nočním řízení. Zjistilo také, podněty, které mají nízký kontrast (rozdíl mezi jasem objektu jeho pozadím) jsou zpracovávány daleko pomaleji než podněty vysokým kontrastem. > denním světle barvy vzdálených předmětů zdají bledší než barvy předmětů blízkých mají slabý nádech modra. "Environmentální účinky umělého osvětlení Jablonec nad Nisou listopadu 2010" 16 . Prodlužuje brzdná dráha. Nazýváme viděním fotopickým.Příjem informací ovlivněný kvalitou světla Na kvalitní osvětlení jsou citlivé prakticky všechny zrakové funkce. > Žlutá barva působí tak, vzdálené předměty zdají bližší jak dne, tak noci. (Plainis spol, 2006; Murray Plainis S, 2003). denního světla výkonnost řidiče nestačí zpracovat podněty, noční jízdy vytváří zrakové vnímání omezení příjmu informací. Při snížení osvětlení dochází přechodu vidění tyčinkové. těchto podmínek dochází dříve rozeznávání předmětů, jejichž obraz rozeznáván periferii sítnice