Směrové a družicové spoje (přednášky)

| Kategorie: Skripta  | Tento dokument chci!

Mikrovlnné spoje jsou důležitým prostředkem pro přenos informace a jako takové se značnou měrou uplatňují v různých sítích. Vývoj v posledních letech je charakterizován dynamickým přechodem od analogových systémů k digitálním. Tento proces bývá nazýván procesem konvergence. Rozvoj komunikace všeho druhu od hlasové až po multimediální prostřednictvím lokálních ale především globálních sítí (Internetu) způsobil zásadní změny v technologiích používaných pro přenos digitálních signálů. Terestrické mikrovlnné systémy, nazývané směrové spoje ...

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: UREL - Miroslav Kasal

Strana 51 z 111

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Využití umělé družice Země pro retranslaci radiových signálů poprvé navrhl Arthur C. Obr. Při detailním rozboru však najdeme celou řadu zásadních méně významných odlišností. té doby byla realizována celá řada satelitních komunikačních, navigačních, meteorologických a dalších systémů družicemi různých drahách. Tři takové družice (vzájemně propojené) mohou zajistit prakticky globální pokrytí zemského povrchu.49 7 Principy družicové komunikace V principu družicová komunikace velmi podobá terestrickým spojům ARR DRR.1 původní Clarkeův náčrtek převzatý článku [6]. Clarke roce 1945.1 Původní Clarkeův návrh satelitního komunikačního systému . Po vypuštění první umělé družice Země (1957) trvalo však ještě dalších sedm let, než se podařilo navést první komunikační družici geostacionární dráhu (Syncom 1964). Taková družice pro pozorovatele na Zemi stále jednom místě oblohy. Zásadní rozdíl spočívá tom, retranslační zařízení umístěno umělé družici, pohybující oběžné dráze kolem Země orbitě. Navrhl už tehdy (dvanáct let před vypuštěním první umělé družice Země) umístit transpondér na družici pohybující kruhové dráze rovině rovníku takové výšce, aby její doba oběhu byla právě jeden hvězdný (siderický) den. obr.7. 7. 7.1 jsou některé charakteristiky typických drah dále následuje shrnutí předností a nevýhod jednotlivých orbit. Každý takový systém skládá kosmického segmentu, něhož patří družice jejich řídící stanice pozemský segment sestávající uživatelských pozemských stanic. 7.1 Orbity komunikačních družic V podstatě rozlišujeme čtyři základní typy drah pro komunikační satelity: LEO nízká kruhová dráha (Low Earth Orbit 2000 km) ICO střední kruhová dráha (Intermediate Circular Orbit (MEO) 5000 15000 km) HEO vysoká eliptická dráha (High Elliptical Orbit) apogeu 40000 km, 63o GEO geostacionární dráhy (GEostationary Orbit (GSO) 35786 km) V Tab