|
Kategorie: Diplomové, bakalářské práce |
Tento dokument chci!
Diplomová práce se zabývá širokopásmovou sinusovou anténou, pracující na frekvenci 1 až 6 GHz. Jsou zde uvedeny parametry této antény, které mení její fyzické rozmery. Struktura antény je planární a proto prizpusobení je také navrženo v podobě mikropáskového vedení, kdy je potreba přechodu z nesymetrického vedení k symetrickému pomocí tzv. balunu. Dále k temto balunum je navržen impedancní transformátor pro impedanční přizpůsobení antény. Jsou zde také popsány jednotlivé typy transformátoru.
2.1.9
2 SYMETRIZAČNÍ OBVODY
Jak již bylo předchozí kapitole napsáno, budeme zabývat způsoby jak zajistit,
aby nesymetrickému napáječi jsme mohli připojit symetrickou anténu, aniž bychom
jakkoliv ovlivnili, resp.67. Pomocná půlvlnná smyčka je
propojena středním vodičem čtvrtvlnného úseku.1 nízkých frekvencích
Jde především frekvenční pásmo stovek MHz (uvádí 3-300MHz) Na
vyšších frekvencích pak obtížnější realizace.1. planární baluny, jako náhrada koaxiální vedení.
. kde podstatě
vnější stínící plášť koaxiálního kabelu byl nahrazen zemní plochou spodní straně
substrátu, který charakter tenkého pásku.
2. principu jedná koaxiální vedení, kdy symetrickém výstupu je
impedance čtyřikrát větší než nesymetrickém vstupu. Střední vodič koaxiálního vedení potom
nahrazen vodivým motivem horní straně substrátu. při výkonech nad řádově místo feritových jader
používají železoprachové jádra menší ztráty, nezávislost teplotě, převzato [7]. Půlvlnná smyčka [7]. tomto pásmu, antény symetrizují
nejčastěji balunem pomocí koaxiálního kabelu provedením půlvlnné smyčky
viz obrázek 2. zhoršili její vlastnosti, především nesymetrické proudy
vznikající tomto úseku vedení, které mají následek deformaci směrové
charakteristiky. Obecně můžeme baluny neboli symetrizační obvody (složení
z anglického balanced unbalanced), rozdělit podle použitého kmitočtu.
Obrázek 2. Její délka rovna λ/2 koaxiálním
vedení činitel zkrácení 0. Pro větší výkony mohou použít baluny
s navinutými feritovými jádry.2 vysokých frekvencích
Tady posouváme frekvencí centimetrových milimetrových vln (řádově GHz),
vznikly proto tzv
