Širokopásmová sinusová anténa s dvojí polarizací

| Kategorie: Diplomové, bakalářské práce  | Tento dokument chci!

Diplomová práce se zabývá širokopásmovou sinusovou anténou, pracující na frekvenci 1 až 6 GHz. Jsou zde uvedeny parametry této antény, které mení její fyzické rozmery. Struktura antény je planární a proto prizpusobení je také navrženo v podobě mikropáskového vedení, kdy je potreba přechodu z nesymetrického vedení k symetrickému pomocí tzv. balunu. Dále k temto balunum je navržen impedancní transformátor pro impedanční přizpůsobení antény. Jsou zde také popsány jednotlivé typy transformátoru.

Vydal: FEKT VUT Brno Autor: Jiří Haloda

Strana 18 z 68

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Její délka rovna λ/2 koaxiálním vedení činitel zkrácení 0. tomto pásmu, antény symetrizují nejčastěji balunem pomocí koaxiálního kabelu provedením půlvlnné smyčky viz obrázek 2. kde podstatě vnější stínící plášť koaxiálního kabelu byl nahrazen zemní plochou spodní straně substrátu, který charakter tenkého pásku.2 vysokých frekvencích Tady posouváme frekvencí centimetrových milimetrových vln (řádově GHz), vznikly proto tzv. Pomocná půlvlnná smyčka je propojena středním vodičem čtvrtvlnného úseku. 2. 2. principu jedná koaxiální vedení, kdy symetrickém výstupu je impedance čtyřikrát větší než nesymetrickém vstupu. Obrázek 2. Půlvlnná smyčka [7]. zhoršili její vlastnosti, především nesymetrické proudy vznikající tomto úseku vedení, které mají následek deformaci směrové charakteristiky.9 2 SYMETRIZAČNÍ OBVODY Jak již bylo předchozí kapitole napsáno, budeme zabývat způsoby jak zajistit, aby nesymetrickému napáječi jsme mohli připojit symetrickou anténu, aniž bychom jakkoliv ovlivnili, resp. Střední vodič koaxiálního vedení potom nahrazen vodivým motivem horní straně substrátu. . planární baluny, jako náhrada koaxiální vedení.67. Obecně můžeme baluny neboli symetrizační obvody (složení z anglického balanced unbalanced), rozdělit podle použitého kmitočtu.1 nízkých frekvencích Jde především frekvenční pásmo stovek MHz (uvádí 3-300MHz) Na vyšších frekvencích pak obtížnější realizace. při výkonech nad řádově místo feritových jader používají železoprachové jádra menší ztráty, nezávislost teplotě, převzato [7]. Pro větší výkony mohou použít baluny s navinutými feritovými jádry.1.1