Průmyslové závody představují největší spotřebitele elektrické energie. U nás odebírají v současné době asi 70 % v tuzemsku vyrobené a importované elektrické energie. I když v budoucnu očekáváme podstatné zvýšení spotřeby elektrické energie v nevýrobní sféře, musíme předpokládat i další růst spotřeby elektrické energie v průmyslových závodech, zejména vlivem ...
Výzkumy týkající účinků zkratových proudů zejména elektrického
oblouku vedly konstruktéry různým řešením, umožňujícím uvolnění
vzniklého tlaku směrem, kde není nebezpečný obsluze, tj.
Moderní řešení rozváděčů výsuvnými vypínači bez odpojovačů jsou
ovšem možná jen jednoduchými přípojnicemi.hospodárnost přenosu, jednak proto, neustále narůstal počet motorů vn.
Přechodem výsuvné vypínače odpojovačů upustilo vůbec. Přístroje
byly montovány pevně, jednotlivá pole někdy přípojnicový prostor
byly odděleny plechovými mezistěnami.
Provádějí různé odlehčovací klapky nebo žaluzie, které při tlaku
vzniklém obloukem nadzvednou.
Podstatně bezpečnější (vzhledem možnosti vzniku elektrického oblouku)
jsou plně izolované rozváděče. Další
zmenšování skříní vyžadovalo speciální řešení vypínačů ostatních přístrojů. Pro vysunutí zasunutí vypínače těchto kontaktů platí stejné
blokovací podmínky. směrem nahoru.
Tím, upustilo odpojovačů, bylo možné podstatně zmenšit roz
měry skříní vn. Kovová konstrukce byla opatřena plechovými kryty.
Účelným řešením přístrojů použitím epoxidových pryskyřic bylo dosaženo
pozoruhodných výsledků. plechovým pláštěm zařízení dosud dodává
jen zřetelem vžité zvyklosti provozních pracovníků. Přesnější dílenská výroba umožňo
vala zmenšení rozměrů.
Pro zachování bezpečnosti zařízení prostory skříňových rozváděčů
navzájem oddělují kovovými mezistěnami tak, aby eventuální vzniklý
elektrický oblouk zůstal omezen místo svého vzniku.
Výsuvné kontakty, nichž vypínač zasouvá, nahradily funkci odpojo
vače. Zprvu byly výsuvné kontakty montovány podvozek
vypínače, vypínač podvozek montoval stejně jako kobky. Jsou izolovány nejen přístroje, ale pří
pojnice potřebné spoje, takže oblouk teoreticky nemůže vzniknout. podstatnému zmenšení mohlo dojít, když se
opustily předepsané vzdušné vzdálenosti živých částí namísto toho se
zařízení podrobovalo zkouškám příslušnými zkušebními napětími. Pouze
na rozváděčích dvěma systémy přípojnic nutné použít přepojovače
nebo podobné přístroje.
Takové řešení umožnilo dále zmenšit rozměry rozváděčů nevyžaduje
vnější plechový plášť (skříň).
Bylo třeba vyvinout rozvodné zařízení, které bylo opatřeno dostateč
ným krytím jak vzhledem nečistotám výrobních provozech, tak
i vzhledem skutečnosti, němu mají přístup osoby neznalé. Při řešení dvojitými
přípojnicemi vznikají konstrukční komplikace (umístění přepojovačů) na
224
.
Rušivým prvkem skříňových rozváděčích byly odpojovače; jednak
jejich rozměry vyžadovaly značný prostor, jednak ztrácel smysl jejich
hlavní význam, totiž viditelné rozpojení proudové dráhy.
První řešení podobala kobkovým rozvodnám měla stejné přístrojové
vybavení. Účinnost těchto zařízení problematická
