Silnoproudá rozvodná zařízení v průmyslu

| Kategorie: Kniha  |

Průmyslové závody představují největší spotřebitele elektrické energie. U nás odebírají v současné době asi 70 % v tuzemsku vyrobené a importované elektrické energie. I když v budoucnu očekáváme podstatné zvýšení spotřeby elektrické energie v nevýrobní sféře, musíme předpokládat i další růst spotřeby elektrické energie v průmyslových závodech, zejména vlivem ...

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Pauza

Strana 222 z 342

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Takové řešení umožnilo dále zmenšit rozměry rozváděčů nevyžaduje vnější plechový plášť (skříň). První řešení podobala kobkovým rozvodnám měla stejné přístrojové vybavení. Přechodem výsuvné vypínače odpojovačů upustilo vůbec. Výzkumy týkající účinků zkratových proudů zejména elektrického oblouku vedly konstruktéry různým řešením, umožňujícím uvolnění vzniklého tlaku směrem, kde není nebezpečný obsluze, tj. podstatnému zmenšení mohlo dojít, když se opustily předepsané vzdušné vzdálenosti živých částí namísto toho se zařízení podrobovalo zkouškám příslušnými zkušebními napětími. směrem nahoru. Bylo třeba vyvinout rozvodné zařízení, které bylo opatřeno dostateč­ ným krytím jak vzhledem nečistotám výrobních provozech, tak i vzhledem skutečnosti, němu mají přístup osoby neznalé. Přesnější dílenská výroba umožňo­ vala zmenšení rozměrů. Rušivým prvkem skříňových rozváděčích byly odpojovače; jednak jejich rozměry vyžadovaly značný prostor, jednak ztrácel smysl jejich hlavní význam, totiž viditelné rozpojení proudové dráhy. Podstatně bezpečnější (vzhledem možnosti vzniku elektrického oblouku) jsou plně izolované rozváděče. Provádějí různé odlehčovací klapky nebo žaluzie, které při tlaku vzniklém obloukem nadzvednou. Moderní řešení rozváděčů výsuvnými vypínači bez odpojovačů jsou ovšem možná jen jednoduchými přípojnicemi. Pouze na rozváděčích dvěma systémy přípojnic nutné použít přepojovače nebo podobné přístroje. plechovým pláštěm zařízení dosud dodává jen zřetelem vžité zvyklosti provozních pracovníků. Jsou izolovány nejen přístroje, ale pří­ pojnice potřebné spoje, takže oblouk teoreticky nemůže vzniknout. Kovová konstrukce byla opatřena plechovými kryty. Účelným řešením přístrojů použitím epoxidových pryskyřic bylo dosaženo pozoruhodných výsledků. Zprvu byly výsuvné kontakty montovány podvozek vypínače, vypínač podvozek montoval stejně jako kobky. Výsuvné kontakty, nichž vypínač zasouvá, nahradily funkci odpojo­ vače. Pro vysunutí zasunutí vypínače těchto kontaktů platí stejné blokovací podmínky. Tím, upustilo odpojovačů, bylo možné podstatně zmenšit roz­ měry skříní vn. Přístroje byly montovány pevně, jednotlivá pole někdy přípojnicový prostor byly odděleny plechovými mezistěnami. Účinnost těchto zařízení problematická.hospodárnost přenosu, jednak proto, neustále narůstal počet motorů vn. Při řešení dvojitými přípojnicemi vznikají konstrukční komplikace (umístění přepojovačů) na­ 224 . Pro zachování bezpečnosti zařízení prostory skříňových rozváděčů navzájem oddělují kovovými mezistěnami tak, aby eventuální vzniklý elektrický oblouk zůstal omezen místo svého vzniku. Další zmenšování skříní vyžadovalo speciální řešení vypínačů ostatních přístrojů