Silnoproudá rozvodná zařízení v průmyslu

| Kategorie: Kniha  |

Průmyslové závody představují největší spotřebitele elektrické energie. U nás odebírají v současné době asi 70 % v tuzemsku vyrobené a importované elektrické energie. I když v budoucnu očekáváme podstatné zvýšení spotřeby elektrické energie v nevýrobní sféře, musíme předpokládat i další růst spotřeby elektrické energie v průmyslových závodech, zejména vlivem ...

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Pauza

Strana 222 z 342

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
První řešení podobala kobkovým rozvodnám měla stejné přístrojové vybavení. podstatnému zmenšení mohlo dojít, když se opustily předepsané vzdušné vzdálenosti živých částí namísto toho se zařízení podrobovalo zkouškám příslušnými zkušebními napětími. Takové řešení umožnilo dále zmenšit rozměry rozváděčů nevyžaduje vnější plechový plášť (skříň). Při řešení dvojitými přípojnicemi vznikají konstrukční komplikace (umístění přepojovačů) na­ 224 . Pro vysunutí zasunutí vypínače těchto kontaktů platí stejné blokovací podmínky. Účelným řešením přístrojů použitím epoxidových pryskyřic bylo dosaženo pozoruhodných výsledků. Podstatně bezpečnější (vzhledem možnosti vzniku elektrického oblouku) jsou plně izolované rozváděče. Jsou izolovány nejen přístroje, ale pří­ pojnice potřebné spoje, takže oblouk teoreticky nemůže vzniknout. Provádějí různé odlehčovací klapky nebo žaluzie, které při tlaku vzniklém obloukem nadzvednou. plechovým pláštěm zařízení dosud dodává jen zřetelem vžité zvyklosti provozních pracovníků. Rušivým prvkem skříňových rozváděčích byly odpojovače; jednak jejich rozměry vyžadovaly značný prostor, jednak ztrácel smysl jejich hlavní význam, totiž viditelné rozpojení proudové dráhy. Přístroje byly montovány pevně, jednotlivá pole někdy přípojnicový prostor byly odděleny plechovými mezistěnami. Účinnost těchto zařízení problematická. Další zmenšování skříní vyžadovalo speciální řešení vypínačů ostatních přístrojů. Výsuvné kontakty, nichž vypínač zasouvá, nahradily funkci odpojo­ vače. Zprvu byly výsuvné kontakty montovány podvozek vypínače, vypínač podvozek montoval stejně jako kobky. Pro zachování bezpečnosti zařízení prostory skříňových rozváděčů navzájem oddělují kovovými mezistěnami tak, aby eventuální vzniklý elektrický oblouk zůstal omezen místo svého vzniku. Pouze na rozváděčích dvěma systémy přípojnic nutné použít přepojovače nebo podobné přístroje.hospodárnost přenosu, jednak proto, neustále narůstal počet motorů vn. Tím, upustilo odpojovačů, bylo možné podstatně zmenšit roz­ měry skříní vn. Bylo třeba vyvinout rozvodné zařízení, které bylo opatřeno dostateč­ ným krytím jak vzhledem nečistotám výrobních provozech, tak i vzhledem skutečnosti, němu mají přístup osoby neznalé. Přesnější dílenská výroba umožňo­ vala zmenšení rozměrů. Výzkumy týkající účinků zkratových proudů zejména elektrického oblouku vedly konstruktéry různým řešením, umožňujícím uvolnění vzniklého tlaku směrem, kde není nebezpečný obsluze, tj. směrem nahoru. Moderní řešení rozváděčů výsuvnými vypínači bez odpojovačů jsou ovšem možná jen jednoduchými přípojnicemi. Kovová konstrukce byla opatřena plechovými kryty. Přechodem výsuvné vypínače odpojovačů upustilo vůbec