Silnoproudá rozvodná zařízení v průmyslu

| Kategorie: Kniha  | Tento dokument chci!

Průmyslové závody představují největší spotřebitele elektrické energie. U nás odebírají v současné době asi 70 % v tuzemsku vyrobené a importované elektrické energie. I když v budoucnu očekáváme podstatné zvýšení spotřeby elektrické energie v nevýrobní sféře, musíme předpokládat i další růst spotřeby elektrické energie v průmyslových závodech, zejména vlivem ...

Vydal: Státní nakladatelství technické literatury Autor: Josef Pauza

Strana 222 z 342

Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.

Jak získat tento dokument?






Poznámky redaktora
Přístroje byly montovány pevně, jednotlivá pole někdy přípojnicový prostor byly odděleny plechovými mezistěnami. Bylo třeba vyvinout rozvodné zařízení, které bylo opatřeno dostateč­ ným krytím jak vzhledem nečistotám výrobních provozech, tak i vzhledem skutečnosti, němu mají přístup osoby neznalé. Pro zachování bezpečnosti zařízení prostory skříňových rozváděčů navzájem oddělují kovovými mezistěnami tak, aby eventuální vzniklý elektrický oblouk zůstal omezen místo svého vzniku. Přechodem výsuvné vypínače odpojovačů upustilo vůbec. Zprvu byly výsuvné kontakty montovány podvozek vypínače, vypínač podvozek montoval stejně jako kobky. směrem nahoru. Při řešení dvojitými přípojnicemi vznikají konstrukční komplikace (umístění přepojovačů) na­ 224 . Provádějí různé odlehčovací klapky nebo žaluzie, které při tlaku vzniklém obloukem nadzvednou. Účelným řešením přístrojů použitím epoxidových pryskyřic bylo dosaženo pozoruhodných výsledků. Jsou izolovány nejen přístroje, ale pří­ pojnice potřebné spoje, takže oblouk teoreticky nemůže vzniknout. Výzkumy týkající účinků zkratových proudů zejména elektrického oblouku vedly konstruktéry různým řešením, umožňujícím uvolnění vzniklého tlaku směrem, kde není nebezpečný obsluze, tj. První řešení podobala kobkovým rozvodnám měla stejné přístrojové vybavení. Rušivým prvkem skříňových rozváděčích byly odpojovače; jednak jejich rozměry vyžadovaly značný prostor, jednak ztrácel smysl jejich hlavní význam, totiž viditelné rozpojení proudové dráhy. Přesnější dílenská výroba umožňo­ vala zmenšení rozměrů. Pro vysunutí zasunutí vypínače těchto kontaktů platí stejné blokovací podmínky.hospodárnost přenosu, jednak proto, neustále narůstal počet motorů vn. Výsuvné kontakty, nichž vypínač zasouvá, nahradily funkci odpojo­ vače. Další zmenšování skříní vyžadovalo speciální řešení vypínačů ostatních přístrojů. Kovová konstrukce byla opatřena plechovými kryty. Takové řešení umožnilo dále zmenšit rozměry rozváděčů nevyžaduje vnější plechový plášť (skříň). plechovým pláštěm zařízení dosud dodává jen zřetelem vžité zvyklosti provozních pracovníků. podstatnému zmenšení mohlo dojít, když se opustily předepsané vzdušné vzdálenosti živých částí namísto toho se zařízení podrobovalo zkouškám příslušnými zkušebními napětími. Tím, upustilo odpojovačů, bylo možné podstatně zmenšit roz­ měry skříní vn. Moderní řešení rozváděčů výsuvnými vypínači bez odpojovačů jsou ovšem možná jen jednoduchými přípojnicemi. Pouze na rozváděčích dvěma systémy přípojnic nutné použít přepojovače nebo podobné přístroje. Podstatně bezpečnější (vzhledem možnosti vzniku elektrického oblouku) jsou plně izolované rozváděče. Účinnost těchto zařízení problematická