Naopak míra oslnění snižuje
se zvětšujícím jasem pozadí zvětšujícím posunem oslňujícího zdroje směrem
od osy pohledu pozorovatele. Nejdůležitějším omezením její platnost pro hodnocení oslnění
od tzv.
Metoda hodnocení přímého oslnění pomocí indexu oslnění UGR není universální
a svá omezení. Hodnoty indexu oslnění UGR určují místech pracovního
úkolu při obvyklých směrech pohledů. „normálních" zdrojů světla, které jsou vidět pod prostorovými úhly rozsahu
od 0,0003 0,1 sr. běžných vnitřních prostorech odpovídá svítidlům vyzařovací
plochou rozsahu cca 0,005 1,5 Pro svítidla menšími rozměry tato
metoda příliš přísná pro svítidla většími rozměry příliš tolerantní./r?'2);
LZj jas svíticích částí /-tého oslňujícího svítidla směru oku pozorovatele
(■cd.rrf2);
Í prostorový úhel, pod nímž pozorovatel vidí svíticí části /-tého oslňujícího
zdroje (sr);
P, činitel polohy (-) podle Luckieshe Gutha charakterizující vliv polohy /-tého
oslňujícího svítidla vůči ose pohledu pozorovatele (-);
n počet svítidel, která pozorovatele dané pozici oslňují (-).
Tab. Navržená osvětlovací soustava nesmí přesáhnout
hodnoty UGRl uvedené normě [1], tabulce uvedena vazba mezi subjektivním
hodnocením rušivého oslnění jeho objektivním hodnocením pomocí indexu oslnění. tohoto důvodu
nelze touto metodou hodnotit oslnění například bodových zdrojů světla svíticích
12
.Přímé oslnění
V praxi rámci evropských norem používá pro hodnocení přímého rušivého oslnění od
umělého osvětlení index oslnění UGR (-), který stanoví vztahu:
( )
_ /
kde adaptační jas oka pozorovatele jas pozadí (cc/.
Z uvedeného vztahu možné zjistit, míra oslnění roste zvětšujícím jasem
oslňujícího zdroje sjeho zvětšujícími rozměry. Vztah mezi subjektivním objektivním hodnocením rušivého oslnění
Subjektivní hodnocení
oslnění
UGR Prostory
právě rozeznatelné X
právě přijatelné 16
16 rýsovny
19 kanceláře, školy
právě nepříjemné 22
22 jemná průmyslová výroba
25 běžná průmyslová výroba
právě nesnesitelné hrubá průmyslová výroba
Rozdíl tří jednotek indexu oslnění představuje významnou změnu, kterou schopen
běžný pozorovatel reálných podmínkách rozlišit rozdíl jedné jednotky rozdíl, který lze
v laboratorních podmínkách ještě rozpoznat
