praxi
se rozlišují dva základní stupně oslnění: psychologické (pozorovatelné rušivé)
a fyziologické (omezující oslepující). těchto situacích postačuje pro dosažení požadovaných rovnoměrností
v místě pracovního úkolu jeho bezprostředního okolí dodržet rovnoměrnost osvětlenosti
v celém prostoru 0,6 [11]. nábytku, obrazovek, klávesnic apod.
Většina opatření zaměřená omezení oslnění, jako clonění svítidel, speciální optické
systémy, nepřímé osvětlení, antireflexní úpravy povrchů, zvýšení adaptačního jasu
přisvětlením důležitých ploch zorném poli, polarizace světla další, přímý vliv
na snížení účinnosti osvětlovacích soustav zvýšení její energetické náročnosti.
Obr. jasů byly předchozí části vesměs zjišťovány
při absenci oslnění. Oslnění schopno
požadovanou úroveň zrakového výkonu zrakové pohody zásadním způsobem ovlivnit. Nepřímé oslnění vzniká odrazem zdrojů světla od
předmětů, které jsou umístěny místě pracovního úkolu nebo vjeho blízkosti (6b). 6b) odrazem zdrojů světla lesklých
ploch předmětů, jako např.3 Zábrana oslnění
Údaje úrovních osvětleností, popř.
Oslnění nepříznivý stav zraku, němuž dochází, je-li sítnice nebo její část
vystavena jasu vyššímu, než který oko adaptováno. Fyziologické oslnění, které objektivně měřitelně
a přímo ovlivňuje zrakové funkce, vnitřních pracovních prostorech nesmí vyskytovat.
Oslnění vnitřních prostorech může být způsobeno zdroji světla (světelné zdroje,
svítidla, okna) přímo (obr. Přímé oslnění způsobeno vysokým jasem zdrojů světla, které nacházejí
v zorném poli pozorovatele (6a).3.
11
. řadě případů nejsou při návrhu osvětlení známy
polohy míst zrakového úkolu udržovaná osvětlenost hodnotí srovnávací rovině
v celém prostoru.
V rámci vnitřních pracovních prostorů hodnotí míra rušivého oslnění. 6a) nebo nepřímo (obr.rovnoměrnost osvětlení byla 0,3.
1
