Oslnění nepříznivý stav zraku, němuž dochází, je-li sítnice nebo její část
vystavena jasu vyššímu, než který oko adaptováno. praxi
se rozlišují dva základní stupně oslnění: psychologické (pozorovatelné rušivé)
a fyziologické (omezující oslepující).
Obr.
Většina opatření zaměřená omezení oslnění, jako clonění svítidel, speciální optické
systémy, nepřímé osvětlení, antireflexní úpravy povrchů, zvýšení adaptačního jasu
přisvětlením důležitých ploch zorném poli, polarizace světla další, přímý vliv
na snížení účinnosti osvětlovacích soustav zvýšení její energetické náročnosti. těchto situacích postačuje pro dosažení požadovaných rovnoměrností
v místě pracovního úkolu jeho bezprostředního okolí dodržet rovnoměrnost osvětlenosti
v celém prostoru 0,6 [11].
V rámci vnitřních pracovních prostorů hodnotí míra rušivého oslnění.
1.
11
. řadě případů nejsou při návrhu osvětlení známy
polohy míst zrakového úkolu udržovaná osvětlenost hodnotí srovnávací rovině
v celém prostoru.3.rovnoměrnost osvětlení byla 0,3. 6b) odrazem zdrojů světla lesklých
ploch předmětů, jako např. nábytku, obrazovek, klávesnic apod.3 Zábrana oslnění
Údaje úrovních osvětleností, popř.
Oslnění vnitřních prostorech může být způsobeno zdroji světla (světelné zdroje,
svítidla, okna) přímo (obr. jasů byly předchozí části vesměs zjišťovány
při absenci oslnění. Přímé oslnění způsobeno vysokým jasem zdrojů světla, které nacházejí
v zorném poli pozorovatele (6a). Oslnění schopno
požadovanou úroveň zrakového výkonu zrakové pohody zásadním způsobem ovlivnit. 6a) nebo nepřímo (obr. Fyziologické oslnění, které objektivně měřitelně
a přímo ovlivňuje zrakové funkce, vnitřních pracovních prostorech nesmí vyskytovat. Nepřímé oslnění vzniká odrazem zdrojů světla od
předmětů, které jsou umístěny místě pracovního úkolu nebo vjeho blízkosti (6b)
