Přímé oslnění způsobeno vysokým jasem zdrojů světla, které nacházejí
v zorném poli pozorovatele (6a).
11
.
Oslnění nepříznivý stav zraku, němuž dochází, je-li sítnice nebo její část
vystavena jasu vyššímu, než který oko adaptováno. Nepřímé oslnění vzniká odrazem zdrojů světla od
předmětů, které jsou umístěny místě pracovního úkolu nebo vjeho blízkosti (6b). praxi
se rozlišují dva základní stupně oslnění: psychologické (pozorovatelné rušivé)
a fyziologické (omezující oslepující).rovnoměrnost osvětlení byla 0,3.
Oslnění vnitřních prostorech může být způsobeno zdroji světla (světelné zdroje,
svítidla, okna) přímo (obr.
1. řadě případů nejsou při návrhu osvětlení známy
polohy míst zrakového úkolu udržovaná osvětlenost hodnotí srovnávací rovině
v celém prostoru. nábytku, obrazovek, klávesnic apod. Fyziologické oslnění, které objektivně měřitelně
a přímo ovlivňuje zrakové funkce, vnitřních pracovních prostorech nesmí vyskytovat. jasů byly předchozí části vesměs zjišťovány
při absenci oslnění. 6b) odrazem zdrojů světla lesklých
ploch předmětů, jako např.
Většina opatření zaměřená omezení oslnění, jako clonění svítidel, speciální optické
systémy, nepřímé osvětlení, antireflexní úpravy povrchů, zvýšení adaptačního jasu
přisvětlením důležitých ploch zorném poli, polarizace světla další, přímý vliv
na snížení účinnosti osvětlovacích soustav zvýšení její energetické náročnosti.3 Zábrana oslnění
Údaje úrovních osvětleností, popř. těchto situacích postačuje pro dosažení požadovaných rovnoměrností
v místě pracovního úkolu jeho bezprostředního okolí dodržet rovnoměrnost osvětlenosti
v celém prostoru 0,6 [11].
Obr. 6a) nebo nepřímo (obr. Oslnění schopno
požadovanou úroveň zrakového výkonu zrakové pohody zásadním způsobem ovlivnit.3.
V rámci vnitřních pracovních prostorů hodnotí míra rušivého oslnění
