Pokud odlesky objevují na
plochách mimo oblast zrakového úkolu, hovoří oslnění odrazem.
Tab. zakázaných oblastí [12], kterých nemají
umisťovat svítidla přímou složkou (obr. Minimální úhly clonění svítidel pro specifikované jasy světelných zdrojů
Jas světelného zdroje
(kcd.m'2)
Minimální úhel clonění (°)
20 15
50 500 20
>500 30
Nepřímé oslnění
Nepřímé oslnění vzniká odrazem jasných částí zdrojů světla lesklých nebo
polomatných povrchů, které nacházejí zorném poli pozorovatele, může vést
od mírného rozptýlení pocitům značné nepohody.stropů nebo nepřímých osvětlovacích soustavách. Tento systém přímo souvisí konstrukčním řešením svítidel. Podrobný popis Jednotného systému
hodnocení oslnění pomocí indexu oslnění UGR uveden příslušných mezinárodních
normách [5],
Systém hodnocení přímého oslnění indexem oslnění praxi doplňuje systémem
cloněním svítidel. 7). Vzhledem
ke složitosti popisu rozmanitosti zrakových úkolů problematika omezení nepřímého
oslnění zjednodušena vymezení tzv.
13
. Tím preventivně zamezuje možnému
vzniku závojového odrazu. Oslnění odrazem
a závojový odraz musí být vnitřních pracovních prostorech vyloučeny. Rozměry zakázané oblasti rovině svítidel vůči místu
zrakového úkolů jsou následující:
f, =0,85-hm+ (4)
f =l,05-hm+x (5)
kde kolmá vzdálenost mezi místem pracovního úkolu rovinou svítidel (m);
x podélný rozměr oblasti zrakového úkolu, běžně 0,32 m;
y příčný rozměr oblasti zrakového úkolu, běžně 0,35 m. Objevují-li se
odlesky povrchu úkolu, hovoří závojovém odrazu (oslnění). Úhly clonění svítidel [1] pro vnitřní pracovní prostory jsou
uvedeny tabulce Požadavky nevztahují svítidla rozptylnými kryty, nepřímá
svítidla, přímá svítidla instalovaná pod úrovní očí. Pokud jsou
světelné zdroje nebo jejich části přímo viditelné, pak musí mít svítidla závislosti jasu
zdroje, předepsaný úhel clonění
