Veliký rozvoj elektrisace při budování socialismu v naší vlasti si nutně vyžádal stavby velkého poctu rozvoden, které jsou nej důležitějšími body celého elektrického rozvodu. Rozvodnám se dříve u nás věnovala jen nepatrná pozornost a kromě směrnic ESC 306-1950 „Stavba venkovních transformoven a rozvoden 100 kV“, a směrné normy ČSN 305-1952 ,,Stavbě transformoven a rozvoden vn (do 35 kV)“, které obsahují jen typová uspořádání rozvoden, nemáme u nás žádnou publikaci, pojednávající o rozvodnách souborně.
jako umístění kabelových koncovek prostoru přípojnic, různá šířka kobek, šachovni
cové připojení jednotlivých vývodů přípojnicím nutnost prohlížet elektrické za
řízení zvenčí.odpojovačů.
39
.
Zároveň vyzdvihovala popředí myšlenka vypracovat takovou konstrukci roz
vodny, která dovolovala postavit počátku typ bez reaktorů pak přistavět re
aktory, bude-li jich zapotřebí. 29. Při tom nepřikládal význam takovým nedostatkům,
Obr. Teplo-
elektroprojekt, 1933. Zároveň však taková
rozvodna vůbec nezaručuje klidný provoz potřebnou spolehlivost.
Při tomto uspořádání využívá okolnosti, některé vývody nemají reaktory; stavějí
se tedy kobky různě široké, tím dosahuje toho, prostor budovy průměru
na jednu kobku zmenší [70]. Rozvodna dvěma systémy přípojnic reaktory vývodech. 30.
Aby zmenšil objem budovy, projektovaly také rozvodny znázorněné obr. Objem budovy rozvodny pak skutečně minimální
