Veliký rozvoj elektrisace při budování socialismu v naší vlasti si nutně vyžádal stavby velkého poctu rozvoden, které jsou nej důležitějšími body celého elektrického rozvodu. Rozvodnám se dříve u nás věnovala jen nepatrná pozornost a kromě směrnic ESC 306-1950 „Stavba venkovních transformoven a rozvoden 100 kV“, a směrné normy ČSN 305-1952 ,,Stavbě transformoven a rozvoden vn (do 35 kV)“, které obsahují jen typová uspořádání rozvoden, nemáme u nás žádnou publikaci, pojednávající o rozvodnách souborně.
Objem budovy rozvodny pak skutečně minimální.
Aby zmenšil objem budovy, projektovaly také rozvodny znázorněné obr.odpojovačů.
Zároveň vyzdvihovala popředí myšlenka vypracovat takovou konstrukci roz
vodny, která dovolovala postavit počátku typ bez reaktorů pak přistavět re
aktory, bude-li jich zapotřebí. Zároveň však taková
rozvodna vůbec nezaručuje klidný provoz potřebnou spolehlivost. 29. Při tom nepřikládal význam takovým nedostatkům,
Obr.
39
.
jako umístění kabelových koncovek prostoru přípojnic, různá šířka kobek, šachovni
cové připojení jednotlivých vývodů přípojnicím nutnost prohlížet elektrické za
řízení zvenčí. 30. Rozvodna dvěma systémy přípojnic reaktory vývodech.
Při tomto uspořádání využívá okolnosti, některé vývody nemají reaktory; stavějí
se tedy kobky různě široké, tím dosahuje toho, prostor budovy průměru
na jednu kobku zmenší [70]. Teplo-
elektroprojekt, 1933
