Veliký rozvoj elektrisace při budování socialismu v naší vlasti si nutně vyžádal stavby velkého poctu rozvoden, které jsou nej důležitějšími body celého elektrického rozvodu. Rozvodnám se dříve u nás věnovala jen nepatrná pozornost a kromě směrnic ESC 306-1950 „Stavba venkovních transformoven a rozvoden 100 kV“, a směrné normy ČSN 305-1952 ,,Stavbě transformoven a rozvoden vn (do 35 kV)“, které obsahují jen typová uspořádání rozvoden, nemáme u nás žádnou publikaci, pojednávající o rozvodnách souborně.
3.kobkách, vedoucích bal
kon.
Vzhledem tomu, bylo třeba ještě více zmenšit objem budovy rozvodny, bylo na
vrženo uspořádání, znázorněné obr. 27. Reaktory umisťují dvou řad spojují svými vypínači šachovnicově.
Kromě toho stupňovitý tvar budovy rozvcdny komplikuje stavební práce zvětšuje
povrch střechy.
V letech 1933— byla snaha projektovat rozvodny minimálními rozměry, to
i tehdy, bylo-li újmu spolehlivosti klidného provozu. Zároveň však tato varianta
takovéto nedostatky:
1. zařízení kobkách vypínačů kontroluje zvenčí;
4. Prohlídka elektrického zařízení kobek vypínačů musí konat zvenčí.
5. Reaktory rovněž
umisťují kobkách východem ven. Prostor jednu kobku při této variantě
skutečně menší než dříve uvedených uspořádáních. Jeden systémů přípojnic umístěn přímo nad manipulační chodbou dolního
prostoru, proto jeho prohlídka oprava spojena značnými obtížemi. Jednotlivé vývcdy jsou spojeny přípojnicemi
šachovnicově. Při rozměrech kobek, jaké zde volí, nelze provést vývody dvěma vývodovými
odpojovači, které jsou žádoucí rozvoden, napájejících městskou kabelovou síť.
Je-li vývodů více než 25, doporučovalo dvouřadové uspořádání rozvodny (obr. Vypínače umísťují samostatných-uzavřených.
Taková konstrukce tyto nedostatky:
1.prostorová. vzduch reaktorům přivádí přímo zvenčí, což může při umístění rozvoden na
území průmyslového podniku reaktory někdy silně zaprášit. složitá drahá, pokud jde sta
vební část, protože analogické rozvodny transformovnách průmyslových podniků
jsou méně důležité, doporučovala jiná organisace jako typovou rozvodnu provedení
podle obr.
Poněvadž trojprostorová konstrukce podle obr.
Vývodové odpojovače umisťují přední části dvojitých kobek dolního prostoru.
Jasným příkladem takového nesprávného směru může být rozvodna, znázorněná
na obr. Takové uspořádání doporučo
valo proto, aby zkrátila délka budovy..
2. reaktory vypínače mohou kontrolovat jen zvenčí;
'3. Poškození kabelových koncovek může vyřadit provozu oba systémy přípojnic,
a proto, strop dolního prostoru otvor;
2. 26)
se šachovnicovým připojením vývodů přípojnicím. 25. Pohony vypí
načů svorkovnice umisťují poschodí přípojnic; tamtéž jsou umístěny pokyny
38
. této dvouprostorové rozvodně počítá umístěním olejových vypí
načů samostatných uzavřených kobkách, východem přímo ven. měřicí, signální ovládací kabely kladou kanálů pod manipulační chodbou
středního prostoru;
3.
Nedostatky tohoto uspořádání jsou základě tytéž jako při uspořádání podle obr. šachovnicové připojení reaktorů zhoršuje přehled umístění elektrického zařízení,
což ztěžuje rychlou orientaci personálu při odstraňování poruch rozvodně. Reaktory jsou umístěny otevřených kobkách, takže kdyby nich nebo ka
belových koncovkách vznikla porucha nebo kdyby byla provedena chybná manipulace
s vývodovým odpojovači, mohl oblouk poškodit systém přípojnic, umístěný pod
stropem dolního prostoru. Ta
ková uspořádání mají tyto nedostatky:
1.
4. Prohlídka elektrického zaří
zení, umístěného kobkách reaktorů vypínačů, možná jen zvenčí. Kabelové koncovky vývodové odpojovače se
umisťují přední části dvojitých kobek. Reaktory jsou umístěny otevřených kobkách, což nezaručuje jejich správnou
ventilaci; poruchy špatně lokalisují;
2. Při chybné manipulaci jedním přípojnicových odpojovačů mohou být obloukem
poškozeny odpojovače odbočky druhého systému přípojnic; shoří-li cívky motorových
pohonů ‘umístěných hlavní manipulační chodbě, mohou být začouzený odpojovače
obou systémů přípojnic. 29, kde dolním prostoru nejsou vůbec chodby. 28
