Veliký rozvoj elektrisace při budování socialismu v naší vlasti si nutně vyžádal stavby velkého poctu rozvoden, které jsou nej důležitějšími body celého elektrického rozvodu. Rozvodnám se dříve u nás věnovala jen nepatrná pozornost a kromě směrnic ESC 306-1950 „Stavba venkovních transformoven a rozvoden 100 kV“, a směrné normy ČSN 305-1952 ,,Stavbě transformoven a rozvoden vn (do 35 kV)“, které obsahují jen typová uspořádání rozvoden, nemáme u nás žádnou publikaci, pojednávající o rozvodnách souborně.
reaktory vypínače mohou kontrolovat jen zvenčí;
'3.
Poněvadž trojprostorová konstrukce podle obr. 26)
se šachovnicovým připojením vývodů přípojnicím. 27.
Vzhledem tomu, bylo třeba ještě více zmenšit objem budovy rozvodny, bylo na
vrženo uspořádání, znázorněné obr.
5.
Jasným příkladem takového nesprávného směru může být rozvodna, znázorněná
na obr. složitá drahá, pokud jde sta
vební část, protože analogické rozvodny transformovnách průmyslových podniků
jsou méně důležité, doporučovala jiná organisace jako typovou rozvodnu provedení
podle obr.
Kromě toho stupňovitý tvar budovy rozvcdny komplikuje stavební práce zvětšuje
povrch střechy. 28.
Taková konstrukce tyto nedostatky:
1. Jeden systémů přípojnic umístěn přímo nad manipulační chodbou dolního
prostoru, proto jeho prohlídka oprava spojena značnými obtížemi.
3. Reaktory jsou umístěny otevřených kobkách, což nezaručuje jejich správnou
ventilaci; poruchy špatně lokalisují;
2. Prohlídka elektrického zařízení kobek vypínačů musí konat zvenčí. Jednotlivé vývcdy jsou spojeny přípojnicemi
šachovnicově.
Je-li vývodů více než 25, doporučovalo dvouřadové uspořádání rozvodny (obr. 25. Prostor jednu kobku při této variantě
skutečně menší než dříve uvedených uspořádáních.
Vývodové odpojovače umisťují přední části dvojitých kobek dolního prostoru. Vypínače umísťují samostatných-uzavřených. Prohlídka elektrického zaří
zení, umístěného kobkách reaktorů vypínačů, možná jen zvenčí.
V letech 1933— byla snaha projektovat rozvodny minimálními rozměry, to
i tehdy, bylo-li újmu spolehlivosti klidného provozu.
4. zařízení kobkách vypínačů kontroluje zvenčí;
4. 29, kde dolním prostoru nejsou vůbec chodby.
2. této dvouprostorové rozvodně počítá umístěním olejových vypí
načů samostatných uzavřených kobkách, východem přímo ven.kobkách, vedoucích bal
kon.prostorová. Takové uspořádání doporučo
valo proto, aby zkrátila délka budovy. Pohony vypí
načů svorkovnice umisťují poschodí přípojnic; tamtéž jsou umístěny pokyny
38
.
Nedostatky tohoto uspořádání jsou základě tytéž jako při uspořádání podle obr. Reaktory umisťují dvou řad spojují svými vypínači šachovnicově. vzduch reaktorům přivádí přímo zvenčí, což může při umístění rozvoden na
území průmyslového podniku reaktory někdy silně zaprášit. měřicí, signální ovládací kabely kladou kanálů pod manipulační chodbou
středního prostoru;
3. Reaktory jsou umístěny otevřených kobkách, takže kdyby nich nebo ka
belových koncovkách vznikla porucha nebo kdyby byla provedena chybná manipulace
s vývodovým odpojovači, mohl oblouk poškodit systém přípojnic, umístěný pod
stropem dolního prostoru. Zároveň však tato varianta
takovéto nedostatky:
1. Ta
ková uspořádání mají tyto nedostatky:
1. Reaktory rovněž
umisťují kobkách východem ven. Při chybné manipulaci jedním přípojnicových odpojovačů mohou být obloukem
poškozeny odpojovače odbočky druhého systému přípojnic; shoří-li cívky motorových
pohonů ‘umístěných hlavní manipulační chodbě, mohou být začouzený odpojovače
obou systémů přípojnic. Kabelové koncovky vývodové odpojovače se
umisťují přední části dvojitých kobek.. Poškození kabelových koncovek může vyřadit provozu oba systémy přípojnic,
a proto, strop dolního prostoru otvor;
2. Při rozměrech kobek, jaké zde volí, nelze provést vývody dvěma vývodovými
odpojovači, které jsou žádoucí rozvoden, napájejících městskou kabelovou síť. šachovnicové připojení reaktorů zhoršuje přehled umístění elektrického zařízení,
což ztěžuje rychlou orientaci personálu při odstraňování poruch rozvodně
