Diplomová práca sa zaoberá vlastnost’ami optických zvazkov.
Strana 37 z 90
Vámi hledaný text obsahuje tato stránku dokumentu který není autorem určen k veřejnému šíření.
Poznámky redaktora
Pre 32, s´u v´yznaˇcn´e
difrakˇcn´e javy mali byt’ zahrnut´e n´avrhu syst´emu.zv¨azku nebude vytv´arat’ akceptovatel’n´e v´ysledky. Pˆovodn´e rozloˇzenie intenzity oznaˇcen´e
ako g(x/R, y/R) poˇzadovan´e rozloˇzenie Q(x/D, y/D). Parameter charakteris-
tickou d´lˇzkou vstupuj´uceho zv¨azku charakteristickou d´lˇzkou vystupuj´uceho
zv¨azku. (3.
3.3 Tvarovanie Gaussovsk´eho zv¨azku
Tvarovanie Gaussovsk´eho zv¨azku zv¨azok rovnomern´ym rozloˇzen´ım intenzity
je zaloˇzen´e difrakˇcnej met´ode. Difrakˇcn´e javy nemaj´u
vplyv celkov´y tvar funkcie v´ystupn´eho zv¨azku parameter 32. Syst´em zn´azornen´y Obr´azku 3.3)
Ako uˇz bolo spomenut´e vyˇsˇsie parameter ud´ava n´aroˇcnost’ tvarovania zv¨azku. Z´akladn´ym probl´emom tvarovania zv¨azku
je spr´avny v´yber tvarovacej ˇsoˇsovky, ktor´a zabezpeˇc´ı transformovanie vstupn´eho
optick´eho zv¨azku rozloˇzen´ım optickej intenzity rovine poˇzadovan´e
rozloˇzenie optickej intenzity rovine Predpoklad´a sa, ˇze tvarovacia ˇsoˇsovka
je bezstratov´a.5 sklad´a
z f´azov´eho prvku Fourierovskej ˇsoˇsovky.2)
kde z´akladn´y rozmer rozloˇzenia intenzity.2 Te´oria bezstratov´eho tvarovania optick´eho
zv¨azku
Predpoklad´a sa, ˇze paraleln´y zv¨azok koherentn´eho svetla vstupuje apert´ury
v rovine apret´ure svetlo l´ame kombin´acii Fourierovej ˇsoˇsovky oh-
niskovou vzdialenost’ou ˇsoˇsovke tvaruj´ucej zv¨azok.
3. Tak´eto usporiadanie je
v´yhodn´e pre anal´yzu dan´eho optick´eho syst´emu. V¨aˇcˇsinou s´u vˇsak tieto ˇsoˇsovky
spojen´e jedn´eho optick´eho prvku. vlnov´a d´lˇzka svetla vzdialenost’ tienidla apert´ury potom
parameter ktor´y nie z´avisl´y rozmeroch syst´emu je
β =
2πRD
λf
. Optick´e pole zameriavacej rovine je
37
. vstupn´ym zv¨azkom kruhovo symetrick´y
Gaussovsk´y zv¨azok podl’a [9] moˇzn´e nap´ısat’, ˇze rozloˇzenie optickej intenzity je
dan´e vzt’ahom
I(r) g(r/R), (3. Podl’a z´akonov geometrickej optiky moˇzn´e transformovat’ ak´ekol’vek
rozloˇzenie vstupe ˇziadan´e rozloˇzenie v´ystupe syst´emu iba predpokladu,
ˇze celkov´y optick´y v´ykon vstupe v´ystupe syst´emu rovnak´y. Toto neplat´ı ak
s´u zobrat´e ´uvahy difrakˇcn´e javy
