teď budu dělat?
Takhle přece madam nesmím vrátit? Všecko roz
trhal Šaty, žaket. povídám: »Lump jsi ty, podlý chlap lotrl« on
mě takhle zmaloval. znamenalo, obíral všechno, vydě
lala opiv její peníze, bil. Řoztrhala bych vás
všecky, zmrzačila! Kdybych viděla, některý vás pochází,
plivla bych huby nic bych nelitovala.
— Kdo tak zbil? ptal jsem se, nevymysliv nic
rozumnějšího delikátnějšího. Ale všechno působilo mne silněji než
jebe výmluvnější přesvědčivé pessimistické knihy řeči,
kterých nemálo jsem slyšel před tím tom.JEDNOU PODZIM .
— kdo to? Môj milý Jeden pekařský často
tě bije? Jak kdy napije, bije.. Rozhodl*
jsem promluviti ní. ale ještě nic
nebylo ale začal běhat jinými holkami její
peníze před očima: No, není zlosti? nejsem
horší, než druhé; tedy jakoby posmíval, podlec!
Předevčírem vzala jsem madam dovolení, přišla jsem
k němu něho sedí opilá Duňka. Kopal mě, vlasy tahal ještě
nic nebylo, ale šaty mně roztrhal.
A vítr skučel, stávaje mocnějším zimavějším.
A pojednou přitulivši mně, začala vyprávěti
o sobě, svém Paškovi jejich poměru. Žebráte, žebráte nás jako psi jak vám
hloupá ženská poddá, hotova, hned osedláte, prašivci!
Nadávala velice květnatě, ale jejích nadávkách nebylo
síly: ani zloba ani nenávist nezvučela nich. Onaje těch,
které ulicích chodí. »podděvku« patnáct rublů a
ohrnovačky! Proto něho zamilovala stal jejím
bankéřem. bych byl nevýslovně stydal
před ženou, tím více, ježto ona sama neplakala. všechno Paška . proto,,
víte-li, agónie umírajícího jest vždycky daleko přirozenější
a silnější nejpřešnější nejumělečtější popisy smrti:
. taky pod obraz
boží.. Chodit
k nim »závodu< velice líbil, protože člověk ve
selý čistě obléká. Často. Vůbec byl její,
hlas poměru obsahu řeči nepřirozeně klidný velmi
chudý tonech. pekařský tovaryš zrza
vým knírem. hraje velmi krásně harmoniku. Podlá
banda jste. byl dočista nový stál pětku!
I Šátek strhl hlavy Pane bože, teď dělat? za
vyla náhle tesklivým, chvějným hlasem.
kové jasnosti myšlenek; cítil jsem, budu-li dále mlčet, na
jisto rozpláču. ona taky ježila zimy tak
se mně přitulivši, jsem tmě viděl lesk jejích očí
— Jste ničemové, mužští. Mně
zas začaly zuby tancovat
