byl dočista nový stál pětku!
I Šátek strhl hlavy Pane bože, teď dělat? za
vyla náhle tesklivým, chvějným hlasem. pekařský tovaryš zrza
vým knírem. Onaje těch,
které ulicích chodí. »podděvku« patnáct rublů a
ohrnovačky! Proto něho zamilovala stal jejím
bankéřem.
— kdo to? Môj milý Jeden pekařský často
tě bije? Jak kdy napije, bije.
kové jasnosti myšlenek; cítil jsem, budu-li dále mlčet, na
jisto rozpláču. Kopal mě, vlasy tahal ještě
nic nebylo, ale šaty mně roztrhal. ale ještě nic
nebylo ale začal běhat jinými holkami její
peníze před očima: No, není zlosti? nejsem
horší, než druhé; tedy jakoby posmíval, podlec!
Předevčírem vzala jsem madam dovolení, přišla jsem
k němu něho sedí opilá Duňka..
A vítr skučel, stávaje mocnějším zimavějším. taky pod obraz
boží. Vůbec byl její,
hlas poměru obsahu řeči nepřirozeně klidný velmi
chudý tonech.
— Kdo tak zbil? ptal jsem se, nevymysliv nic
rozumnějšího delikátnějšího. Chodit
k nim »závodu< velice líbil, protože člověk ve
selý čistě obléká. Žebráte, žebráte nás jako psi jak vám
hloupá ženská poddá, hotova, hned osedláte, prašivci!
Nadávala velice květnatě, ale jejích nadávkách nebylo
síly: ani zloba ani nenávist nezvučela nich. hraje velmi krásně harmoniku. Mně
zas začaly zuby tancovat. Často. znamenalo, obíral všechno, vydě
lala opiv její peníze, bil. všechno Paška .JEDNOU PODZIM . povídám: »Lump jsi ty, podlý chlap lotrl« on
mě takhle zmaloval. proto,,
víte-li, agónie umírajícího jest vždycky daleko přirozenější
a silnější nejpřešnější nejumělečtější popisy smrti:
. Podlá
banda jste. ona taky ježila zimy tak
se mně přitulivši, jsem tmě viděl lesk jejích očí
— Jste ničemové, mužští.. teď budu dělat?
Takhle přece madam nesmím vrátit? Všecko roz
trhal Šaty, žaket. Řoztrhala bych vás
všecky, zmrzačila! Kdybych viděla, některý vás pochází,
plivla bych huby nic bych nelitovala. bych byl nevýslovně stydal
před ženou, tím více, ježto ona sama neplakala. Ale všechno působilo mne silněji než
jebe výmluvnější přesvědčivé pessimistické knihy řeči,
kterých nemálo jsem slyšel před tím tom. Rozhodl*
jsem promluviti ní.
A pojednou přitulivši mně, začala vyprávěti
o sobě, svém Paškovi jejich poměru
