— Kdo tak zbil? ptal jsem se, nevymysliv nic
rozumnějšího delikátnějšího. pekařský tovaryš zrza
vým knírem. teď budu dělat?
Takhle přece madam nesmím vrátit? Všecko roz
trhal Šaty, žaket.
— kdo to? Môj milý Jeden pekařský často
tě bije? Jak kdy napije, bije. Chodit
k nim »závodu< velice líbil, protože člověk ve
selý čistě obléká. hraje velmi krásně harmoniku. znamenalo, obíral všechno, vydě
lala opiv její peníze, bil. Rozhodl*
jsem promluviti ní.JEDNOU PODZIM . byl dočista nový stál pětku!
I Šátek strhl hlavy Pane bože, teď dělat? za
vyla náhle tesklivým, chvějným hlasem. Mně
zas začaly zuby tancovat.
A vítr skučel, stávaje mocnějším zimavějším. taky pod obraz
boží. Ale všechno působilo mne silněji než
jebe výmluvnější přesvědčivé pessimistické knihy řeči,
kterých nemálo jsem slyšel před tím tom. povídám: »Lump jsi ty, podlý chlap lotrl« on
mě takhle zmaloval. Podlá
banda jste. Řoztrhala bych vás
všecky, zmrzačila! Kdybych viděla, některý vás pochází,
plivla bych huby nic bych nelitovala. všechno Paška .. ona taky ježila zimy tak
se mně přitulivši, jsem tmě viděl lesk jejích očí
— Jste ničemové, mužští.. Často. »podděvku« patnáct rublů a
ohrnovačky! Proto něho zamilovala stal jejím
bankéřem. Onaje těch,
které ulicích chodí. Vůbec byl její,
hlas poměru obsahu řeči nepřirozeně klidný velmi
chudý tonech. proto,,
víte-li, agónie umírajícího jest vždycky daleko přirozenější
a silnější nejpřešnější nejumělečtější popisy smrti:
. bych byl nevýslovně stydal
před ženou, tím více, ježto ona sama neplakala.
A pojednou přitulivši mně, začala vyprávěti
o sobě, svém Paškovi jejich poměru. Žebráte, žebráte nás jako psi jak vám
hloupá ženská poddá, hotova, hned osedláte, prašivci!
Nadávala velice květnatě, ale jejích nadávkách nebylo
síly: ani zloba ani nenávist nezvučela nich. ale ještě nic
nebylo ale začal běhat jinými holkami její
peníze před očima: No, není zlosti? nejsem
horší, než druhé; tedy jakoby posmíval, podlec!
Předevčírem vzala jsem madam dovolení, přišla jsem
k němu něho sedí opilá Duňka.
kové jasnosti myšlenek; cítil jsem, budu-li dále mlčet, na
jisto rozpláču. Kopal mě, vlasy tahal ještě
nic nebylo, ale šaty mně roztrhal
