povídám: »Lump jsi ty, podlý chlap lotrl« on
mě takhle zmaloval. Chodit
k nim »závodu< velice líbil, protože člověk ve
selý čistě obléká.. všechno Paška . Kopal mě, vlasy tahal ještě
nic nebylo, ale šaty mně roztrhal. taky pod obraz
boží. Ale všechno působilo mne silněji než
jebe výmluvnější přesvědčivé pessimistické knihy řeči,
kterých nemálo jsem slyšel před tím tom. Žebráte, žebráte nás jako psi jak vám
hloupá ženská poddá, hotova, hned osedláte, prašivci!
Nadávala velice květnatě, ale jejích nadávkách nebylo
síly: ani zloba ani nenávist nezvučela nich. ona taky ježila zimy tak
se mně přitulivši, jsem tmě viděl lesk jejích očí
— Jste ničemové, mužští. proto,,
víte-li, agónie umírajícího jest vždycky daleko přirozenější
a silnější nejpřešnější nejumělečtější popisy smrti:
. byl dočista nový stál pětku!
I Šátek strhl hlavy Pane bože, teď dělat? za
vyla náhle tesklivým, chvějným hlasem. Často.JEDNOU PODZIM . Vůbec byl její,
hlas poměru obsahu řeči nepřirozeně klidný velmi
chudý tonech. pekařský tovaryš zrza
vým knírem. teď budu dělat?
Takhle přece madam nesmím vrátit? Všecko roz
trhal Šaty, žaket. hraje velmi krásně harmoniku.
— Kdo tak zbil? ptal jsem se, nevymysliv nic
rozumnějšího delikátnějšího. »podděvku« patnáct rublů a
ohrnovačky! Proto něho zamilovala stal jejím
bankéřem.
A pojednou přitulivši mně, začala vyprávěti
o sobě, svém Paškovi jejich poměru.
— kdo to? Môj milý Jeden pekařský často
tě bije? Jak kdy napije, bije. ale ještě nic
nebylo ale začal běhat jinými holkami její
peníze před očima: No, není zlosti? nejsem
horší, než druhé; tedy jakoby posmíval, podlec!
Předevčírem vzala jsem madam dovolení, přišla jsem
k němu něho sedí opilá Duňka. znamenalo, obíral všechno, vydě
lala opiv její peníze, bil. Onaje těch,
které ulicích chodí. bych byl nevýslovně stydal
před ženou, tím více, ježto ona sama neplakala.
A vítr skučel, stávaje mocnějším zimavějším.. Rozhodl*
jsem promluviti ní. Podlá
banda jste. Řoztrhala bych vás
všecky, zmrzačila! Kdybych viděla, některý vás pochází,
plivla bych huby nic bych nelitovala.
kové jasnosti myšlenek; cítil jsem, budu-li dále mlčet, na
jisto rozpláču. Mně
zas začaly zuby tancovat
