»podděvku« patnáct rublů a
ohrnovačky! Proto něho zamilovala stal jejím
bankéřem. Onaje těch,
které ulicích chodí. Podlá
banda jste. byl dočista nový stál pětku!
I Šátek strhl hlavy Pane bože, teď dělat? za
vyla náhle tesklivým, chvějným hlasem. Vůbec byl její,
hlas poměru obsahu řeči nepřirozeně klidný velmi
chudý tonech. Mně
zas začaly zuby tancovat. Řoztrhala bych vás
všecky, zmrzačila! Kdybych viděla, některý vás pochází,
plivla bych huby nic bych nelitovala.
— kdo to? Môj milý Jeden pekařský často
tě bije? Jak kdy napije, bije..
A pojednou přitulivši mně, začala vyprávěti
o sobě, svém Paškovi jejich poměru.
kové jasnosti myšlenek; cítil jsem, budu-li dále mlčet, na
jisto rozpláču. Žebráte, žebráte nás jako psi jak vám
hloupá ženská poddá, hotova, hned osedláte, prašivci!
Nadávala velice květnatě, ale jejích nadávkách nebylo
síly: ani zloba ani nenávist nezvučela nich. hraje velmi krásně harmoniku.
— Kdo tak zbil? ptal jsem se, nevymysliv nic
rozumnějšího delikátnějšího.. všechno Paška . Rozhodl*
jsem promluviti ní. bych byl nevýslovně stydal
před ženou, tím více, ježto ona sama neplakala. Často.JEDNOU PODZIM .
A vítr skučel, stávaje mocnějším zimavějším. teď budu dělat?
Takhle přece madam nesmím vrátit? Všecko roz
trhal Šaty, žaket. pekařský tovaryš zrza
vým knírem. znamenalo, obíral všechno, vydě
lala opiv její peníze, bil. Kopal mě, vlasy tahal ještě
nic nebylo, ale šaty mně roztrhal. povídám: »Lump jsi ty, podlý chlap lotrl« on
mě takhle zmaloval. ale ještě nic
nebylo ale začal běhat jinými holkami její
peníze před očima: No, není zlosti? nejsem
horší, než druhé; tedy jakoby posmíval, podlec!
Předevčírem vzala jsem madam dovolení, přišla jsem
k němu něho sedí opilá Duňka. Chodit
k nim »závodu< velice líbil, protože člověk ve
selý čistě obléká. Ale všechno působilo mne silněji než
jebe výmluvnější přesvědčivé pessimistické knihy řeči,
kterých nemálo jsem slyšel před tím tom. taky pod obraz
boží. ona taky ježila zimy tak
se mně přitulivši, jsem tmě viděl lesk jejích očí
— Jste ničemové, mužští. proto,,
víte-li, agónie umírajícího jest vždycky daleko přirozenější
a silnější nejpřešnější nejumělečtější popisy smrti:
