Potřebou tran-
u dán jest také směr budoucí kanálové trati: nikoliv Linec,
dní dráha Praha-Linec zůstala vždy jen slepou uličkou,
estou ryze podružnou nýbrž možná přímý směr
Vídni Budapešti, je-li potřebí zlevnění dopravy pře-
ladiště směrem Terstu, stačí dlouho kanalisace Vltavy
překladiště Linci, nýbrž Budějovicích. 71
nými ilusemi.
.
Kdyby již samy dokonalé levné komunikace byly to, aby
vykouzlily hospodářský blahobyt, jak bylo možno, aby tak
málo bylo průmyslu př. posléze, průplav
dunajskovltavský jest nezbytností pro město Prahu. Budují-li
se již vodní dráhy Rakousku, I^abe musí býti bude
spojeno Dunajem, ne-li přes Prahu Vltavou, tedy mimo
Prahu přes Pardubice Přerov průplavem labskomoravským
a dunajskomoravskooderským pak zůstane Praha, již
nyní dlouholetou železniční politikou svém komunikačním
významu poškozená, dokonce mimo všechen transitní ruch do
pravní, odkázána jsouc pro svou kanalisovanou Vltavu pouze
na místní vývoz přívoz neznačný překlad transit
oží jdoucího jednak dráze západní, jednak Vltavě
Budějovicům dále Linci Terstu. Vodní cesty jako každý levnější vůbec naproti
dosavadním dokonalejší prostředek dopravní jsou tolikojedním
z činitelů rozkvětu hospodářského; nemohou však nahradit!
ani nedostatek podnikavosti, ani nedostatek odborně vycvi
čených sil pracovních, nedostatek vhodných surovin pod., jak mohly železniční garancie deficity
vléci týchž trati celá desítiletí dosahovati milionů —
a jak naopak rostl udržoval mohutný průmysl na
šich krajích, protkaných drahými železnicemi soukromými,
nebo Anglii, Francii, Severní Americe, vesměs státech, kde
železné dráhy naprosto nebo obrovské většině jsou rukou
výdělkářských společností soukromých?
Přes všechny tyto úvahy pokládáme stavbu průplavu
dunajskovltavského hospodářskou nezbytnost době, kdy
stavba vodních cest nás vůbec zahajuje.OTÁZCE VODNÍCH CEST RAKODSKV. Spojuje stejně
jako oderský veliká ložiska uhelná velikými středisky spo
třebními, dále jest sice delší, dražší nesnadnější než
oderský, ale naproti němu zase přednosti, východištěm
jeho jest Hamburk, nejčelnější skutečný námořní přístav naší
monarchie, nově otevřený průplav labskotravský zjednal
mu nové východisko Bukovci moři baltickém že
projektovaný průplav středozemský spojí jej přístavy na
Vezeře, Emži Rýně, konečně jest velice dôle
žito stránce tržebně politické spojují jím obě úvodí
výhradně státním území předlitavském. uherském Dunaji, hojných
a levných státních drahách haličských, průplavní síti vý-
chodopruské j
