69
korun; stavbou počíti roce 1904 býti ve
dvaceti letech dokončena, konce roku 1910 věnuje stát
200 milionů korun, interesované země velkoměsta mají za
jistiti příspěvky, stavba provozování průplavů svěřiti
se zvláštnímu státnímu úřadu, pro technické otázky se
zríditi zvláštní sbor poradní zkrátka, zdý se, pro Ra
kousko nastala doba staveb průplavních.
Avšak tato náhlá ochota vlády stavbě vodních drah
nesetkává tak nedílným téměř nadšením, jakým na
vykli jsme nás vítati »koncese« řádu daleko podružněj
šího, posuzování významu nových drah vodních zavládla
u nás střízlivost jindy nebývalá řekněme přímo, ně
kterých směrech oprávněná. Především investiční předloha železniční, věnující
na výhradný prospěch Terstu zájmů strategických 190 mil.
Kde jsou tedy příčiny tohoto náhlého obratu? jich
několik.
Pruská vláda předložila sněmovně letos opětně osnovu zá
kona stavbě průplavu středozemského mezi Rýnem La
bem, doplnivši novými projekty zdokonalení vodních
cest východopruských, Uhersko pak čas času dává vy
nořovali projektům spojení Dunaje Odrou kanalisací
Váhu mořem jaderským kanalisací Sávy Kupy jed
notná vodní dráha 2200 dlouhá spojovati Rjeku se
Štětínem Uhrám dostati trojího vodního spojení ke
třem mořím: Černému, adriatickému baltickému.OTÁZCE VODNÍCH CEST RAKOUSKU. Konečně
i poměry vnitřní politiky cislajtánské vedou tomu, za
cenu odročení požadavků politických jazykových vyhovuje
vláda snáze požadavkům slibům hospodářským, zejména
jdc-li zájmy pouze jediné národnosti.
Dlužno však rozeznávali.
korun stavbě drah, jichž skutečná výnosnost dosáhne
sotva polovice oněch 210 procent zúrokování stavebního
kapitálu, jež vypočetla vládní předloha. Pro finance státu bu-
’ou-li nuceny přispěti zemí jednotlivých měst (Prahy,
/ídně) budou nové dráhy vodní rozhodně nemalým obtí
žením. Nuže, jak obrovská mu-
. Připočteme-li odhadnutému stavebnímu nákladu
ršech vodních cest projektovaných nezbytné překročení jeho
si čtvrtinu, pohltí tyto projekty plnou miliardu korun,
ichž zúročení umořování bude úplném vybudováni sítě
ryžadovati aspoň milionů korun, nečítajíc ani značné ná-
:lady udržovací provozovací. Neboť mohou-li prů
myslové země severní nésti přes dvě třetiny nákladu nové
dráhy, jimiž pasivnost státní sítě železniční jenom ještě
značně zvýší, proč neměly žádati, aby jim zase jižní
země přispěly jednou třetinou pasivní cesty vodní? —
Dále svádí nás příklad Německa průplavní záměry uherské
