621
Pamatujete môj ekonomický systém Změnil jsem to,
uvidíte. Dědic písaři váleli ko
bercích Najednou zmodral panu Smithersovi obličej, oči
se podlily. Sychry.
Žurnalistický mizera krajinského plátku není nás pravým
představitelem hesel mravní výchově souvisejícího nimi
íarisejství, tom ohledu musila satyra, která měla být
opravdu účinná drtící, namířit jinam pracovat prostředky
jemnějšími, duchaplnějšími méně banálními než jakými po
máhá kus Sychrův laciným úspěchům smíšků obecenstvě. moři nechám jít lidskou energii Afriky do
Evropy Evropy Ameriky Vidíte, moje lodě vjíždějí
do přístavu Jedna, dvě, tři.do života, jsem bohat.. čtyři, čtyři.
V jasných okamžicích blábolil: >Jsem bohat.
Dluhujeme referát nových zjevech naší činohry od
samých divadelních prázdnin. tak lepší, co? ted
otevřte pokladnu.. . Dejte dvacet tisíc franků Nezavřete
přece peníze, ženy moji slávu hloupé wert-
heimky Dejte sapristi. Zmocnila křeč Odnesli lé
kárny .!«
Křičel tak strašně, přišli moji písaři. Otevřte nebo zavolám
policii. Ovšem, neznamená také žádném směru pokrok od
tohoto náležitě nás prošlapaného genru, plného tradicielních,
hotově podávajících figur situací.
O. Ženy dostanou také práva. Zanedbané dohonit nebude ovšem
nesnadno; není toho mnoho, čem referovati. Sliny tekly po
slintáku pro exkrementy měl nádobu pod svým fauteuilem..
Zůstal zblblý dva roky blázinci.
Práce, které pomohlo scénu jen doporučení poroty jednoho
z našich konkursů, ale níž bych nechtěl přes říci, tam
nepatřila. Mám rukách
sílu světa.
DiVadlo.
Začal dvojnásobně bránit. Patří tam alespoň tím právem jako obdobné veseloherní
maloměstské obrazy Pippicha, Štolby Štecha, jimž ničem
nezadá..) PAUL ADAM. Novinka jediná:
původní veselohra »Mravní výchova* Fr. Ale hrot její satyry celkem tupý
a neškodný, neboť míří zjevy příliš pokoutní málo typické. THEER. snad to, spodní
její satyrická struna zní znamínko seriosněji ostřeji nežli
u jmenovaných předchůdců. (AUTORISOVÁNO. Soudili podle
jeho křiku, zbláznil, zmocnili proti vůli. Chci ponořit .
.NOTÁŘOVO VYPRAVOVÁNÍ.«
Zemřel jednou poledne, hledaje pátou obzoru své
duše